František Formánek, všeuměl z České Třebové

František Formánek se narodil v roce 1888 v České Třebové, kam se po několika letech studií a kariéry v Praze po smrti otce vrátil a zůstal až do konce svého života v roce 1964. Ve svých pamětech František Formánek vzpomíná, že se už jako dítě věnoval různým kutilským činnostem a pokusům. Vyrobil si třeba housle, model tkalcovského stavu apod. Protože byl výborný v kreslení, učitelé mu doporučili jít studovat uměleckou školu. Podařilo se mu dostat na pražskou UMPRUM a při studiu také působil v ateliéru známého sochaře Ladislava Šalouna.

Válečné portréty a pomníky

Studia na UMPRUM zakončil Formánek v roce 1911, v Praze si založil vlastní ateliér a věnoval se také štukatérské živnosti. Do jeho kariéry pak ale zasáhla první světová válka, která ho jako vojáka zavála na italskou frontu. Tam se mu prý podařilo přežít, jak sám ve svých pamětech psal, díky skutečným, ale i předstíraným chorobám. V bezpečí vojenských nemocnic mohl možná setrvávat déle i proto, že tam vytvářel sochařské portréty lékařům a jejich rodinám. 

Štukatérská dekorace na domě v Moravské Třebové je také dílo Františka Formánka|foto:Městské muzeum Česká Třebová

Po válce vystudoval František Formánek ještě v Praze Akademii výtvarných umění, kde ho učil mimo jiné sochař Jan Štursa a navštěvoval také medailérský ateliér. Slibnou pražskou kariéru ukončil ale už v roce 1924, kdy mu zemřel jeho otec a František Formánek se vrátit zpět do České Třebové za maminkou, kde zůstal až do své smrti. České Třebové a jejímu okolí tak přispěl řadou sochařských portrétů, pamětních desek, pomníkových desek apod. Jeho pomníky padlým najdeme například v Pazuše, Makově nebo ve Sloupnici.

Letecké pokusy, léčitelství

František Formánek se zapsal také do dějin aviatiky. Přestože neměl žádné technické vzdělání, dokázal tzv. „na koleně“ bez většího technického zázemí konstruovat složité letecké stroje. Už před první světovou válkou například postavil a předvedl v Praze několik modelů vrtulníku, který nazval aerohelikoptéra. Těm se věnoval až do své smrti. Ve svých leteckých pokusech pokračoval i v České Třebové například s modely poháněnými elektromotory s napájením ze země.

Byl i nadšeným cestovatelem, turistou, milovníkem a znalcem psů a betlémářem, který své betlémy zasazoval do exotických destinací tak, jak je znal ze svých cest. Známý je i jeho zájem o spiritismus a léčitelství. Ví se, že jako za léčitelem za ním jezdili lidé nejen z okolí, ale třeba také za Slovenska. Doporučoval jim hlavně klid, protože věřil ve spojitost těla a psychiky a tvrdil, že nejhorší pro zdraví člověka je rozčilování.

František Formánek se nikdy neoženil, svou uměleckou pozůstalost odkázal městskému muzeu v České Třebové a výsledky svého technického bádání Národnímu technickému muzeu v Praze.