Zastřešené Růžencové schodiště v Nové Pace symbolizuje mariánský kult a pokoru
Nejvzácnější památkou Nové Paky v Královéhradeckém kraji je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nepřehlédnutelná stavba v kopcovité novopacké krajině ovlivnila životy lidí ve městě i v okolí a dodnes budí úctu. Tu v poutníkovi ještě umocňuje cesta ke svatostánku po krytém barokním Růžencovém schodišti.
Klášterní kostel postavil na počátku 18. století duchovní řád sv. Františka z Pauly. Svou architekturou patří k nejpokrokovějším stavbám pozdního baroka v Čechách. Díky němu se z Nové Paky stalo významné poutní místo. Po Růžencovém schodišti i dalšími přístupovými cestami stoupaly kdysi dokonce tisíce poutníků, kteří město povznesli i ekonomicky.
Poutní tradice byla koncem 18. století výrazně utlumena v důsledku zrušení kláštera, k němuž došlo vlivem josefínských reforem. Schodiště, které je dnes kulturní památkou, však dál sloužilo zejména věřícím.
Schodiště jako cesta pokory
Kryté Růžencové schodiště pochází z roku 1735 a tvoří ho padesát schodů rozdělených po pěti. Pauláni ho nechali postavit pro snadnější přístup věřících k chrámu, ale zároveň i jako symbol, s odkazem k růženci a k modlitbám, které poutník může odříkat, aby si „zasloužil“ vstoupit do velkolepého svatostánku.
Mariánský kult místa připomínaly na schodišti obrazy ze života Panny Marie: Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Očišťování Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie. Jejich autorem byl uznávaný novopacký malíř Josef Mühl. Ty už dnes ale kolemjdoucí neuvidí. Před nepřízní počasí a vandalismem je chrání klášterní chodba.
Po novodobé a zásadní rekonstrukci Růžencového schodiště v letech 2019 až 2024 se výjevy ze života Panny Marie znovu staly jeho součástí. V moderním pojetí je na plechový podklad namalovala výtvarnice Kateřina Krausová, profesorka novopackého gymnázia a střední pedagogické školy. Základní inspirací jí byla původní díla, ale šla především svou vlastní cestou, pro niž sbírala podněty i v zahraničí. Zvláštností je, že při pohledu ve tmě některé části těchto novodobých obrazů jemně září.
Za pozornost stojí i oba zrestaurované portály včetně štukové výzdoby a soch Panny Marie Růžencové a Lurdské a také kopie čtyř kamenných váz, které portály původně zdobily. Zastřešené mariánské schodiště i dnes nabízí vnímavým návštěvníkům prostor pro zklidnění a usebrání se.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
