Zatočená dobrota. Tradičním preclíkům je zasvěcené muzeum i svátek
Křupavý, jemný, kyprý, kynutý, slaný i sladký, preclík můžete potkat v mnoha podobách. Základem je těsto, které se vyválí do tenkého válečku, ten se stočí do kruhu, tenké konce se překříží a přilepí. O jeho vzniku i specifickém tvaru kolují mnohé legendy, které se spojují s kláštery raného středověku.
Podle jedné legendy vymyslel preclíky jistý italský mnich jako odměnu pro děti, které se naučily správně modlitbu a jejich tvar má prý znázorňovat založené paže. Katolická církev spatřuje v jejich tvaru ruce sepnuté při modlení. Spolehlivě to ale žádné prameny nepotvrzují.
Tajemné preclíky
Jméno pro preclík je možná odvozené od latinského slova pro paže – brachium a nebo také od slova náramek – bracellus. Vždy je tu ale spojitost s náboženstvím a s postní dobou.
Preclík má velmi jednoduché složení, a právě proto je ideální v postních dobách, zvláště před Velikonocemi. Dříve se vyráběl čistě z mouky a vody, protože křesťanům bylo při půstu zapovězeno jíst vejce i mléčné výrobky jako máslo nebo mléko. „Je to opravdu velmi jednoduchý recept,“ potvrzuje Hana Pöcklová, jednatelka Jeřábkovy pekárny z Velké Bíteše, kde se preclíky pečou celoročně. „Jedná se jen o jednoduchý tuk, mouku, vodu, sůl a kmín. Preclíky sypeme hrubou krystalickou solí, mákem, sezamem nebo podle přání zákazníků.“
Tradiční hry pro děti
S různými částmi země jsou spojeny různé tradice. První postní neděli se říkávalo liščí. V tento den napekly matky pro své malé děti preclíkové kroužky s mákem a solí, navlékly je na vrbové proutky a zavěsily na strom, kde je pak měly děti hledat. Například na Berounsku se dětem řeklo, že jim je nechala liška ze své svatby. Jiná tradice pochází z okolí Vysokého Mýta, kde si chlapci o pomlázce zavěšovali na své žíly místo vajec preclíky.
V Bavorsku se preclíky louhují
Nejrozšířenější jsou preclíky už od středověku v německy mluvících zemích, ale i v severní Francii, ve Švýcarsku a v Rakousku. V německém Bavorsku vídáme toto tradiční pečivo tmavé barvy z louhovaného těsta. „Preclík je vyroben z pšeničné mouky, to znamená, že je těsto bílé. Takto tmavé kůrky byste pouhým upečením nikdy nedosáhli. Proto se preclík ponoří na chvíli do louhu,“ vysvětluje opět Hana Pöcklová a dodává i důvod, proč se do pečení těchto preclíků českým pekárnám příliš nechce. „Louh jako takový je totiž jedovatý a s jeho použitím v pekárně je spojena spousta bezpečnostních opatření.“
Louhovému preclíku se také říká natronový, má lesklou červenohnědou kůrku a v ní místy světlé praskliny. Podle Hany Pöcklové dodává louh pečivu specifickou chuť, vytvoří kůrku, ale těsto uvnitř zůstane pěkně kypré a měkké. Syrový preclík se do nejvýše pětiprocentního roztoku louhu neboli hydroxidu sodného ponoří jen na několik sekund. Roztok je studený. Poté, co se namočené preclíky upečou, louh přestává být pro člověka nebezpečný: „To se nemusíte bát, že byste se otrávila, to se nestane,“ usmívá se jednatelka Jeřábkovy pekárny.
Ochucené preclíky
Stejně jako mohou mít různé tvary, existují i různé příchutě. Nejrozšířenější jsou preclíky slané. Sypou se velmi často solí, mákem, kmínem nebo sezamovými semínky. Pokud mají být preclíky sladké, potírají se sladkou vodou a sypou krystalovým cukrem se špetkou skořice. Někdo přidává i trochu pepře nebo trochu papriky.
Preclíkové muzeum
Od středověku pekli preclíky šikovní řemeslníci zvaní preclíkáři. Preclík se stal také symbolem pekařského cechu, a tak ho najdeme na domovních znameních nebo nad vchodem do malých pekáren. V Americe, kde se scházejí vlivy z celé Evropy, existuje místo zcela zasvěcené tradici preclíků. V Pensylvánii jsou na preclíky tak hrdi a tvrdí, že jejich historie i ekonomika je na nich natolik postavená, že nechali ve Filadelfii v roce 1993 postavit Muzeum preclíků. Guvernér státu Ed Rendell vyhlásil o deset let později Národní den preclíků. Pokud přijdete do Muzea preclíků právě tento den - 26. dubna - dostanete preclík zdarma.
Postní preclíky
1 kg polohrubé mouky
3 žloutky
50 g droždí
trochu mléka
cukr krystal do kvásku a podle chuti
špetka soli
Postup:
Nejprve si připravíme kvásek. Rozdrobíme droždí, přidáme lžíci cukru krystal a uhněteme kašičku, zalijeme asi 50 ml mléka a posypeme trochou mouky. Necháme přikryté utěrkou v teple kynout asi ½ hodiny.
Zbylé suroviny vsypeme do mísy, přidáme vzešlý kvásek a vypracujeme těsto na preclíky. Necháme kynout opět asi 1 hodinu. Následně vyválíme tenký váleček a ten stáčíme do tvaru klasických preclíků. Potřeme vodou a pečeme ve vyhřáté troubě na 170 stupňů do zlatova.
Preclíky v Čechách
Centrem výroby preclíků u nás byl Horní Sklenov u Příbora, kde se preclíky pekly ve velkém a roznášely po okolí, a dokonce i do vzdálenějších míst v ohromných plachtách. Ve Sklenově se kromě preclíků peklo i tradiční pečivo z velmi podobné receptury, ovšem tvary bývaly rozmanité – nejen preclíkovský uzlík, ale i mořská panna, koník nebo kohout.
Sklenovské preclíky
½ kg hrubé mouky
4 dcl vody
125 gramů tuku
125 g cukru krystal
kostka droždí
lžička soli
Postup:
Vypracujeme těsto podobným způsobem jako u postních preclíků. Těsto je tuhé a musí se dobře vypracovat. Mělo by dvě hodiny odpočívat a potom už se mohou tvarovat preclíky. Ty se najednou se vhodí do horké (ne však vařící) vody. Tím se spaří, na povrchu ztvrdnou, a teprve potom se kladou na plech a mohou se péct.
Preclíky se díky svému jednoduchému složení podávaly i jako dietní strava nemocným. Právě pro ně by nemělo být těsto příliš kypré a nadýchané, proto se kromě metody spaření horkou vodou někdy těsto vyrábělo v noci, kdy je chladno, a těsto dobře nekyne.
