Židé v Polsku, Ariel Šaron a židovská příjmení

Ariel Šaron
Ariel Šaron

Navštívíme výstavu, která mapuje 700 let židovského osídlení v Polsku, kdy byl polsko – litevský stát centrem židovské vzdělanosti a kultury. Připomeneme také 5 let od úmrtí Ariela Šarona a řekneme si, za jakých okolností Židé v průběhu 20. století měnili svá jména a příjmení.

Polsko-litevský stát byl v 16. až 18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava Po-lin v prostorách Židovského muzea v Praze mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“. Na instalaci spolupracovalo Muzeum dějin polských Židů Polin ve Varšavě a Polský institut v Praze. Výstava se představila už na řadě míst v České republice a v Praze ji můžete navštívit až do 25. ledna. Zástupkyně ředitele Polského institutu Laura Trebel Gniazdowská expozicí provedla kolegyni Danielu Brůhovou.

Izrael si v těchto dnech připomíná pětileté výročí úmrtí premiéra Ariela Šarona. V poslední fázi života byl velmi oblíbený, třebaže během své politické dráhy vzbuzoval rozporuplné reakce. Více řekne Gita Zbavitelová.

Jméno a příjmení je jedním z hlavních prvků naší sociální identity. Používáme ho v soukromém i veřejném životě, kde je naším základním identifikačním prvkem. A právě jména a příjmení Židé v pohnutých dějinách 20. století v některých situacích měnili – někdy z donucení, jindy dobrovolně. V případě věznění v koncentračních táborech svá jména dokonce ztráceli a místo nich dostávali vězeňská čísla. O změny jmen a příjmení se zajímala Jana Šustová.

Koncentrační tábor Osvětim

Nedělní magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.