Živý plot, který přináší ovoce. Sloupovité odrůdy jabloní jsou stále oblíbenější

4. listopad 2025

Nový trend zahrádkaření nahrává sloupovitým odrůdám ovocných stromů. Výborná je odrůda Sunlight, která se chlubí červenými sladkými jablky. Nebo vyzkoušejte Moonlight, která potěší plody barvy měsíce.

„Ve své praxi vidím, že lidé se už nechtějí dřít na rozsáhlých užitkových zahradách. Ale už nefandí ani vyloženě okrasným zahradám s tújemi a jalovci bez práce. Lidé chtějí něco mezi. Proto se rozvíjí šlechtění sloupovitých odrůd ovocných stromů,“ konstatuje zahradník František Hlubocký.  

Připomínají malé topoly

Sloupovité odrůdy jsou pomalu rostoucí a připomínají svým tvarem malý topol. Jabloně a hrušně se nevětví do šířky, pokud nějaká větev přece jen zamíří do strany, dá se lehce tvarovat. Výška je kolem dvou metrů a vršek není problém zastřihnout. Zvládnou to i starší lidé, kteří si už na prostřih běžných ovocných stromů netroufnou. Ideální doba na prostřih je léto, nikoliv předjaří.

Čtěte také

Pokud potřebujete na zahradě vytvořit živý plot, opět velmi dobře poslouží sloupovité odrůdy jabloní nebo hrušní. „Vznikne vám takový barevný živý plot. Na jaře vás odmění nádhernými květy a na podzim bývají tyto stromy obsypané ovocem. Jedna jabloň vás obdaruje tak dvaceti třiceti jablky. Celá rodina si pochutná a nemusíte si lámat hlavu s tím, co s přebytky,“ míní zahradník.

Šedesát centimetrů od sebe je minimum

Pokud budete chtít vytvořit živý plot, sázejte stromy minimálně šedesát centimetrů od sebe, ale klidně i metr. Ke kořenům přidejte kompost smíchaný se zemí. Kyselou rašelinu jabloně nemají rády. Na povrch můžete hodit trochu granulovaného hovězího hnoje. Pozor, nikdy ne čerstvý.  

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.