Zjevením Panny Marie a darováním sošky začíná legenda o vzniku poutního kostela ve Zlíně-Štípě
Na Mariánském náměstí ve zlínské městské části Štípa stojí poutní chrám Narození Panny Marie s přilehlým klášterem. Jeho vznik je spojený s objevem sošky Panny Marie s Ježíškem ve středověku, údajně už na počátku 11. století. Podle legendy měl při orbě jakýsi muž z nedalekého Kostelce zjevení Panenky Marie, která mu darovala zázračnou sošku.
Socha Panny Marie byla uchovávána v kosteleckém kostelíku. Od 14. století se k zázračné sošce konaly poutě, načež byla pro její ochranu vystavěna kaplička. Ve druhé polovině 14. století byla pod patronací rodu Šternberků přestavěna na kostelík. Ten dnes stojí nedaleko chrámu uprostřed zrušeného hřbitova a o jeho středověkém původu vypovídá pouze kamenný portál s lomeným obloukem.
Výstavba nového štípského chrámu na místě údajného nálezu sošky byla umožněna díky posmrtnému odkazu paní Lukrecie Nekšové, majitelky lukovského panství, manželky Albrecha z Valdštejna. Ten hned po její smrti roku 1615 nechal zahájit stavbu kostela s klášterem, na níž se podíleli italští řemeslníci a umělci. Již roku 1616 byl položen základní kámen. Na stavbě se usilovně pracovalo až do roku 1620.
V tu dobu byl kostel dostavěný po klenby a klášter měl položeny trámové stropy. Stavba se poté protahovala až do 18. století bez konkrétního výsledku. Stojící části dokonce začaly v průběhu doby chátrat. Se stavbou se znovu začalo opět díky posmrtnému daru, tentokrát paní Antonie, hraběnky z Rottalů, a díky sbírkám věřících. Chrám byl slavnostně vysvěcen
7. července 1765 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Scherffenbergem.
Do kaple míří poutníci očistit duši a srdce
V kostele lze obdivovat také dvě vnitřní kaple, jedna je zasvěcená svaté Máří Magdaleně, druhá svatému Janu Nepomuckému. Ta první právě prochází rekonstrukcí. „Je to poutní chrám a v každé kapli jsou zpovědnice. Máří Magdaléna to je kajícnice, tak tu kapli postavili, když se kostel upravoval, protože původně tu měli být kartuziáni. To byli poustevníci, kostel měl tedy vypadat zcela jinak,“ říká místní farář František Sedláček.
Kaple Máří Magdaleny byla dostavěna roku 1765. „Renovací nyní prochází její severní strana, která byla značně opadaná. Nedáváme ji do původního stavu, ale do její druhé podoby, protože původně byla bílá. Když kostel roku 1857 vyhořel, dostala podobu, jakou vidíte dnes,“ pokračuje František Sedláček.
Do kaple svaté Máří Magdaleny přicházejí kajícníci a také maminky děkovat za své děti. „Když přicházejí poutníci, touží očistit svou duši a svá srdce. Proto je tu velký obraz Marie Magdalény jako kajícnice. Obraz je už také zrestaurovaný, ale zatím je stále ještě zakrytý. A protože tu dřív byli kartuziáni a to byli poustevníci, stojí vedle obrazu sochy poustevníků Pavla a Antonína,“ uzavírá farář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
