Zlaté i stříbrné. Žamberk měl kdysi vlastní peníze

S mincemi, které můžeme snad lépe odborně nazvat žetony, byste dnes nikde nezaplatili. Sběratelskou hodnotu ale mají. Na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století se objevily v souvislosti se stavbou žamberských kasáren. Dnes bychom tyto mince mohli připodobnit běžným stravenkám, které v papírové podobě dostávají zaměstnanci. Až na to, že se na ně vracelo. 

„V době hospodářské krize, kdy tu vznikala kasárna, tedy mezi lety 1929 až 1931, bylo potřeba dělníky podporovat nejen finančně, ale také formou stravy,“ vysvětluje ředitel Městského muzea Žamberk Jindřich Žák. „Aby dělníci neutráceli své peníze, které měly většinou posílat domů rodinám, tak jim zaměstnavatele vydávali speciální žetony v podobě mincí. Za ně si pak lidé v místních kantýnách nebo restauracích mohli kupovat třeba oběd nebo svačinu.“

Vznik kasáren

Ve dvacátých letech žamberská radnice usilovala o umístění vojenské posádky a vybudovala pro ni provizorní dřevěné budovy mezi Lukavskou ulicí a ulicí 28. října. Tyto prostory ale nebyly vyhovující, a tak radní začali hledat další prostory. Jako první byly navrženy pozemky pod Černým lesem, v místech, kde je dnes sportovní areál. Bylo tu ale riziko zátopové oblasti. Orlická kasárna proto začala v roce 1929 vznikat v městské části nazývané „Na skalách“, na vyvýšeném místě nad řekou Divoká Orlice.

Kasárna v Žamberku vznikala v letech 1929 až 1931|foto:Městské muzeum Žamberk

Na stavbě kasáren pracovalo okolo tří set dělníků. „Mince byly vlastně oběživem v rámci stavby. Nicméně musely jich být tisíce, aby si ti lidé za to mohli něco koupit,“ uvádí ředitel muzea Žák. „Nebylo to ale jenom jídlo, za mince jste mohli koupit třeba i tabák, případně noviny nebo nějaké to pivo či kořalku.“

„Aby bylo zaručeno to, že se dělníci budou opravdu stravovat, protože při stavbě vzniklo i několik hladových bouří kvůli nízkým platům, tak byly nakonec k mincím ještě vydávány papírové stravenky. Ty se nám také zachovaly, stejně jako mince, které po dokončení stavby kasáren už neměly žádnou hodnotu, ale spousta lidí si je schovala jako památku. Zůstaly uložené po generace a postupem času se dostaly i k nám do muzea,“ dodává Jindřich Žák.

V žamberském muzeu se dochovaly také zakládající listiny kasáren a další dokumenty|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Městské muzeum má ve sbírce i další památku z doby velkého stavebního projektu. Je to mosazný tubus, ve kterém jsou uloženy archivní dokumenty. „Je to vlastně několik listů, můžeme se v nich dočíst, kdo byl v tehdy prezidentem republiky, předsedou vlády, starostou města, velitelem posádky, kdo zasedal v radě města. Zároveň na tom pamětním listu je také zapsán celý průběh stavby kasáren, takže my se z něj třeba můžeme dočíst i to, že právě původní kasárna neměla stát na tom místě, kde stojí dnes, ale pod Černým lesem,“ uvádí ředitel žamberského muzea Jindřich Žák.