Znaménka, která přinášejí smrt

11. květen 2009
Pod kůži

Rakovinou kůže trpí nejen u nás čím dál více lidí. Nejnebezpečnějším kožním nádorem je melanom, na který ročně v Česku zbytečně umírá až 300 lidí. Melanom je nenápadný a nebolí, ale často vytváří metastázy a jeho léčba je komplikovaná. Na vlastní kůži ji zažila paní Ivana, které lékaři diagnostikovali zhoubný melanom před několika lety. Dnes už ví, že prohlídku znaménka neměla odkládat.

Už od rána se plní ordinace dermatologů nejen v Česku, ale také v dalších zemích Evropské unie. Důvodem je Evropský den melanomu. Pod heslem "Zkontroluj si znaménka, zachráníš si život" vyzývá všechny, kdo mají nějakou pochybnost o kterémkoliv znaménku na těle, aby se stavili u kožního lékaře. Právě tuhle šanci - šanci přijít včas, propásla paní Ivana.

Paní Ivana měla mateřské znaménko na zádech. Nikdy mu nevěnoval velkou pozornost. Ani když jí začalo svědět. "Nacházelo se tam, kde se zapíná podprsenka, tak jsem si myslela, že je to jenom podrážděné. Až když se okolo začala vytvářet červená skvrna, tak jsem navštívila lékaře. Po vyndání znaménka se po histologii zjistilo, že je to maligní melanom," přiblížila paní Ivana.

Dozvědět se, že máte nejagresivnější typ rakoviny kůže není vůbec jednoduché. Není divu, že to paní Ivaně dodnes vhání slzy do očí. "Je to hrozné. Do té doby slyšíte slova rakovina od spousty lidí. Tenkrát jsem si myslela, že to je konec. Protože když se mluví o rakovině, tak se většinou mluví o tom, kdo umřel. Začala jsem se léčit. První šly ven sentinelové uzliny, které byly čisté. Byl proto předpoklad, že se to nedostalo do těla. Hrozně se mi ulevilo. Až po osmi měsících se zjistilo, že se mi udělala v podpaží boule. Když mi byla chirurgicky odstraněna, tak se zjistilo, že je to metastáze a pak začala léčba jako taková," vzpomíná paní Ivana.

Lékaři Dermatovenerologické kliniky na Královských Vinohradech v Praze nasadili pacientce léčbu imunoterapií. Takřka denně si po celý rok sama píchala injekce. "První měsíc byl hrozný. Imunoterapie má nežádoucí účinky. Nebylo to lehké, ale dalo se to vydržet," pospala paní Ivana.

"Nepoddávali jsme se tomu. Věřili jsme, že to spíš zvládneme. Člověk věří spíš v to lepší než horší. Snažil jsem si nepřipouštět, že by to mohlo být horší," říká Ivanin manžel Honza, který byl po celou dobu nemoci oporou.

A jak je na tom paní Ivana dnes tři roky po léčbě? "Teď věřím tomu, že jsem naprosto zdravá. Akorát, když jdu na kontrolu a pan doktor dělá sono břicha, metastáze se mohou objevit kdykoliv, za pět let, za rok, za dva, koukám na něj a sledujete, jestli se zamračí nebo nezamračí. Člověk vnímá každý pohyb a žaludek mám až v krku. Pak řekne, že je to dobré, uleví se mi a mám čtvrt roku pokoj," přiblížila.

Tenhle příběh snad skončí šťastně, i když rakovina je zákeřná a paní Ivana sama ví, že nemoc se může vrátit. Dnes si je také vědoma toho, že kdyby přišla k lékaři o něco dříve, nemusela by se do podobné situace vůbec dostat. "Když jsem to zjistila s tou pihou, tak prevence nebyla taková, jako je teď. Případů se namnožilo. O rakovině jsem nevěděla vůbec nic. Ještě mi kamarádka říkala, že se jí to nelíbí, protože na záda je špatně vidět. Řekla mi, abych šla k lékaři, ale odpověděla jsem jí, že až po sezóně. Šla jsem tam až v září a ještě jsem se chodila opalovat. Člověk to podcení. Nic jsem o tom nevěděla a doporučuji každému, že i když si vsugeruje, že se znaménko nějak mění, i když se ve skutečnosti nemění, aby raději k lékaři šli. Je lepší jít zbytečně, než pozdě," dodala paní Ivana.

Riziko dokáže vyhodnotit přístroj

Zamíříme také do dermatologické ordinace. Jak vypadá vyšetření podezřelého pigmentového znaménka, to jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli u Moniky Arenbergerové z Fakultní nemocnice na pražských Vinohradech.

"Příchozího pacienta se zeptám, co ho trápí, podívám se na tu kůži a snažím se vyšetřit celý kožní povrch. Přeci jenom to jsou dva metry čtvereční a může se tam objevit cokoliv. Zeptám se ale třeba i na anamnézu, tedy zda někdo v rodině měl melanom, zda pacient ví, že se třeba v dětství sám spálil. Pak ho začnu vyšetřovat pomocí přístrojů, kterým je třeba digitální dermatoskop," popsala lékařka Monika Arenbergerová.

Vyšetření je bezbolestné. Pihu mám pod řetízkem za krkem a piha mě občas pobolívá nebo si o ni škrtnu prstýnkem a bolí. Doktorka po mě chtěla rodné číslo, jméno a příjmení. "Udělám si velký obrázek oblasti, abych se dokázala zorientovat, pak si udělám konkrétní detail znaménka. Přístroj má ve své paměti uloženo asi 30 tisíc různých pigmentových obrazů, ať už jsou to klasická znaménka nebo melaniny. Porovná aktuální znaménko s databází a sám vyhodnotí riziko, jaké to znaménko má," popsala doktorka.

"Vidím, že znaménko je ostře ohraničené, že má pravidelnou pigmentaci, z mého pohledu tady není žádný problém. Zapnu analýzu přístroje, který také ukazuje, že riziko tohoto znaménka je poměrně nízké a pohybuje se někde v desetině stupnice. Doporučím, abyste znaménko hlídala i do budoucna, protože je tady mechanická iritace řetízku, což nevídáme rádi, ale vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto klidný projev, tak se znaménko může ponechat tam, kde je," provedla vyšetření Monika Arenbergerová.

Vyšetřit se přišla i paní Prošková. "Chtěla jsem vědět, jak na tom jsem, protože jsem měla o jedné pize jisté pochybnosti," uvedla. Lékařka následně prohlásila, že piha z jedné části vypadá klidně s tím, že se jedná o standardní pigmentové znaménko. Nicméně v jednom rohu se už začíná zabarvovat. "Dostává tmavohnědý až černý odstín, začíná tam být kometovitý výběžek. To znamená, že je tam určitá aktivita a pacientce doporučuji sledování a kontrolu za půl roku," upřesnila.

Paní Prošková je s výsledkem zatím spokojená a je moc ráda, že si znaménko šla pro jistotu zkontrolovat.

Na zvýšeném výskytu rakoviny se projevuje změna životního stylu

Evropský den melanomu je letos už podeváté, připojilo se k němu 24 ze 27 zemí Evropské unie. Znamená to, že si stále více lidí po celé Evropě uvědomuje, jak je prevence v oblasti kožních nádorů důležitá?

Profesorka Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce uvedla, že k uvědomění si důležitosti prevence v této oblasti mezi lidmi přispívá i ta skutečnost, že ve světě přibývá případů melanomu. Doplnila, že nejohroženější skupinou v případě maligního melanomu jsou muži nad 50 let. "Obecně ale můžeme říci, že všechny kožní nádory se postupně posouvají do nižších věkových kategorií. Proto si myslím, aby prevence začala velmi záhy už od dětí," doplnila lékařka.

Ten nejtěžší typ rakoviny kůže, zhoubný melanom, se stále více objevuje právě u mladých lidí, dokonce už dětí ve věku nad deset let. Příčiny, proč počet tohoto onemocnění roste, nejsou ale podle Jany Hercokové známy. Nicméně se to dává do souvislosti se změnou životního stylu. "Lidé více cestují, jezdí opakovaně k moři, více se vystavují slunci, než tomu bylo v minulosti a než je naše kůže zvyklá," vysvětlila.

Během vyšetření se lékaři pacientů rovněž ptají, zda se někdy v dětství spálili. Jana Hercogová v této souvislosti uvedla, že existuje řada prací, které se touto tématikou zabývaly a i když nejsou výsledky jednoznačné, většina z nich se shoduje v tom, že spálení v dětství do puchýřů může až znásobit pravděpodobnost vzniku melanomu v dospělosti. "To je to, co bychom rozhodně neměli dopustit u svých dětí," řekla a doplnila, že právě v tom se také projevuje změna životního stylu, když nyní přibývají výskyty rakoviny u dnešních třicátníků. Navíc tyto okolnosti nebyly v minulosti známy.

A se špatnou zprávou přichází Jana Hercogová pro ty, kteří se vystavují účinkům ultrafialového záření v soláriích. "Jestliže říkáme, že škodí sluneční ultrafialové záření, tak stejně tak škodí ultrafialové záření v soláriích," dodala.

V Orlové vrcholí boj o záchranu secesního domu. Podle památkářů je zvlášť na Karvinsku historických objektů poskrovnu a měly by se chránit doslova jako oko v hlavě. Budova je zchátralá a má narušenou statiku. Její vlastník se už několik let soudí s důlní společností OKD. Od těžařů peníze na opravy nedostal a nepochodil ani u radnice. Ve městě tak sílí obavy, že místo záchranných stavebních prací se vzácná secesní budova dočká spíše demoličních čet. Nalaďte si v úterý 12. května Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: anr , vij , dkf
Spustit audio

Více z pořadu