Znáte tajemství Tmavé fortny? V Chrudimi jí neřeknou jinak než Myší díra
Tmavá fortna je nejužší a nejdelší zaklenutý průchod v našem kraji, který pochází ze středověku. Kdysi tuhle cestu skrze chrudimské opevnění využívali třeba soukeníci. Ozvěnu v Myší díře si děti užívají dodnes.
Tmavá fortna se nachází kousek pod chrudimským náměstím. Propojuje Štěpánkovu ulici se Soukenickou ulicí pod městskými hradbami. Je to 27,5 metru dlouhá chodba, ve které v podstatě nemůžete ani rozpažit. Kdysi ale bývala ještě užší. O existenci Tmavé fortny se dozvídáme z písemných pramenů, poprvé je zmiňována v roce 1439 jako Nová fortna. Přízvisko Tmavá fortna dostala až v novověku.
Myší díra je jedním z původních vstupů do středověké Chrudimi. „Hlavní městské brány města byly situované na hlavní komunikaci. Jedna byla v Široké ulici, druhá v dnešní Břetislavově,“ vysvětluje archeolog Jan Musil. „Každopádně lidé se potřebovali do města dostávat i z dalších stran, ze severu a jihu, protože na předměstí měli třeba své dílny. Proto byly zřízeny i další průchody skrze městské hradby, tedy menší fortny. V podstatě to byly branky pro pěší.“
Ze soudky se stala fortna
Svůj základ má chrudimská v tzv. soudce. Tak se říká velmi úzké proluce mezi domy. Soudky vznikaly hlavně ve středověku, kdy podstatné části domů byly dřevěné a mezery mezi objekty měly zamezit šíření požáru. Jak zjistili archeologové, na začátku 15. století úzká proluka mezi domy existovala, ale ještě nešlo o lineární průchod skrze hradby.
„Jak ukázal archeologický výzkum v 80. letech 20. století, přímo na konci dnešní Myší díry, ve Štěpánkově ulici, totiž stála zeď původního domu čp. 85. Fortna byla tedy v roce 1439 vyměřena na úkor tohoto domu,“ uvádí archeolog Musil. „Vznikl tak průchod z centra města do Soukenické ulice, kde měli svoje dílny chrudimští soukeníci. Ti vyráběli vysoce kvalitní vlněnou přízi, kterou vyváželi do celé Evropy.“
Fortna se musela v noci zavírat
To, jak město využilo původní soudku, aby z ní udělalo fortnu, tedy bránu pro pěší, v tom je podle archeologa Musila Chrudim v rámci našeho kraje jedinečná. Fortna kdysi podléhala pravidelnému režimu. Stejně jako městské brány ji na noc uzavíral branný nebo městský úředník. Proto fortna měla minimálně dvoje pevné a okované dveře. Ty dnes už v průchodu nenajdeme. Myší díra v roce 1841 prošla rekonstrukcí, kdy ji město opravilo, rozšířilo a také zřídilo schody od fortny směrem dolů do Soukenické ulice.
Existenci a podobu fortny zachycuje i několik dobových obrazových materiálů. „Středověku nejblíž je veduta Chrudimi z pera Jana Willenberga, která vznikla v době okolo roku 1600 a je na ní vidět prolomení Tmavé fortny v rámci městských hradeb. Co se týče starého mapového plánu, to první zobrazení najdeme na anonymním plánu města z poloviny 18. století,“ uzavírá archeolog Jan Musil.
Související
-
Ani Paříž, ani Praha. Jedna z nejkrásnějších pasáží vznikla v Pardubicích
Machoňovou pasáží lidé procházejí téměř sto let. A přestože se v ní vystřídaly možná také už stovky obchodníků, stále připomíná eleganci první republiky.
-
Nejstarší krytý dřevěný most v Čechách vede do kostela
V Česku jsou dvě desítky krytých dřevěných mostů. V obci Kočí u Chrudimi vznikl most kvůli bažině. Patří k nejstarším svého druhu v Evropě.
-
Vysokomýtští si brány a věže rozebrat nenechali
Vysoké Mýto má nejen unikátní čtvercové náměstí, ale může se pochlubit i počtem středověkých městských bran a věží. Některé už přitom měly namále.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
