Kde se vzaly Jedlinské hračky

Dřevěné domečky, hrkačky, panenky a pískací zvířátka, vznikala v chudých rodinách v kopcích kolem Klášterce nad Orlicí. Prodávala se v Praze, v Brně, Holandsku i Americe. Vyhrály druhou cenu na Světové výstavě v Paříži. A k lepšímu životu pomohly nejednomu dítěti jedlinské školy. 

Pět kilometrů nad Kláštercem nad Orlicí je schovaná osada Jedlina. Před sto lety to byla česká ves mezi německými osadami. Děti odtud chodily do školy až do Klášterce, protože bližší školy například v Petrovicích byly německé. Jednou je cestou zpátky chytila prudká chumelenice, pět se jich schoulilo u cesty u kamenného křížku a všech pět tam umrzlo. Na základě této tragédie byla v Jedlině zřízena expozitura školy.

Dětí bylo málo, ale díky učiteli Antonínu Kavkovi, který na Jedlinu přišel, se škola proslavila a to nejen v Čechách.  Antonín Kavka chtěl vytvořit praktickou školu, umělecky orientovanou, a tak začal se svěřenými dětmi vyrábět hračky. Domečky, panenky, zvířátka, pískací kohoutky, řehtačky, vše dřevěné a především nádherně malované.

Divoká Zemská brána

Zemská brána a kamenný most

Přírodní rezervace Zemská brána je výjimečným koutem Orlických hor. Peřeje Divoké Orlice, skalnaté útvary a naučná stezka na hranici Královéhradeckého a Pardubického kraje každoročně přilákají mnoho turistů. Projít si Zemskou bránu totiž stojí za to.

Učitel Kavka pak tyto hračky vozil do Prahy na prodej, nebo do školek.  Měl dobré známé mezi umělci, výtvarníky, spisovateli a jinak činnými lidmi. Znal se s Jaroslavem Haškem i Rudolfem Medkem, a hračky mu pomáhal prodávat například i Josef Gočár. Jedlinské hračky se tak v první polovině dvacátých let dvacátého století staly velmi známým a vyhledávaným zbožím.

Získané peníze pak učitel Kavka dával do třídních fondů, do sociálního, ze kterého podporoval rodiny nejchudších dětí, cestovního, díky kterému děti z Jedliny viděly Brandýs, Brno, Prahu a dokonce i Podkarpatskou Rus, a dalších fondů například na nákup školních pomůcek a výtvarných potřeb.

Pískací ptáček jako jedna z Jedlinských hraček

Po několika letech škola na Jedlině zanikla a pan učitel Kavka putoval na jiné místo. Zanikla i výroba svého času tak slavných Jedlinských hraček, částečně i z důvodu hospodářské krize, která v třicátých letech decimovala českou společnost. Dodnes jsou v mnoha rodinách jako památka na dětství našich prarodičů. A rozsety jsou po celém světě, učitel Kavka posílal balíky hraček do Ameriky, v hlavním stanu Červeného kříže se prodávaly za dolar. A úspěch slavily i ve Francii, ze Světové výstavy v Paříži v roce 1925 si přivezly druhé místo.  

Ledříčkova skála

Vlastním jménem Josef Ledr, dle kroniky chlapec ducha chabého vzrůstu nevalného a veskrze líný. Proto ho otec vyhodil z domu a tak Ledříček, aby hlady neumřel, občas někde něco ukradl. Po většinu času žil u své kmotry Mihulkové na samotě na kraji lesa, když ho však četníci hledali, schovával se v jeskyni ve skále, do které musel lézti po stromě. Tato akrobacie mu však byla osudná. Na konci jedné zimy ho dřevaři našli pod jeskyní umrzlého. A tak nevalně skončil život Ledříčkův, kterému místní pověsti přidaly označení Jánošík Orlických hor.

Cesta k Zemské bráně vede podél Divoké Orlice

Vejdova Lípa

Staré formanské cesty z Českých zemí do Kladska lemovaly vysoké stromy, z těch dob roste nad Kláštercem nad Orlicí mohutná lípa známá jako Vejdova. Uvnitř je dutá, lze do ní vstoupit a zaposlouchat se do jejího naříkání. Vypráví se pověst, že pokud do ní vstoupí nevěrná žena, z koruny vyletí černá vrána, pokud nevěrný muž, pak vrána bílá. Zvýšená anomálie v barevnosti vran nad Kláštercem nebyla zjištěna.

Vejdova lípa u staré formanské cesty
autor: KSA
Spustit audio

Související