Kdysi měl sto místností, zato velkou smůlu. Znáte nejbizarnější zámek?

Nový zámek v Rudolticích u Lanškrouna má dnes podobu třípatrové věže. Je to ale jedno z nároží původního zámku. Ten si jeho majitelé z knížecího rodu Lichtenštejnů opravdu moc neužili. Zámek jim totiž třikrát vyhořel. Stál necelých 50 let.

Reprezentativní sídlo

Zámek si nechal vybudovat Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, který se v roce 1684 stal majitelem lanškrounského panství. Rád se pohyboval ve velkých prostorách a lanškrounský zámek mu přestal vyhovovat. A tak si vyhlédl Zaječí vrch nedaleko Lanškrouna, kterému se později začalo říkat Schlossberg, Zámecký vrch.

Dobová kresba z první poloviny 18. století zachycuje zámek, který byl vidět už zdaleka|foto:Nový zámek

Návrh zámku Jan Adam svěřil italskému architektovi Domenicu Martinellimu, ten ostatně s Lichtenštejny často spolupracoval. Stavba začala v roce 1699. Třípatrová budova měla půdorys ve tvaru písmene H a dokončená byla v roce 1712. „Podle dobových rytin a na základě poměru torza zámku můžeme usuzovat, jak byla stavba velká. Půdorys zámku byl asi 78x52 metrů,“ vysvětluje kastelánka zámku Krasava Šerkopová.

„V každém patře bylo čtrnáct sálů. Byly vyzdobené štuky a nástěnnými malbami. Prostřední část zámku byla ještě o patro vyšší než nárožní věže, takže šlo o čtyřpatrový objekt, ve kterém mohlo být až 100 místností,“ pokračuje kastelánka. K zámku patřil i rozlehlý park.

Tři požáry

Dva roky po dokončení stavby, tedy v roce 1714, zámek zachvátil první požár. Podařilo se ho opravit, ale pět let na to budovu zasáhl blesk a opět skončila v plamenech. Třetí, tentokrát už osudný požár přišel v roce 1754. Tehdy zámek přišel o celou střechu. 7. června 1756 proto Josef Václav z Lichtenštejna vydává nařízení: „Aby zámek tento, poněvadž k užitku žádnému není, ale oprav zbytečných potřebuje, pobořen a počátek s levým křídlem učiněn byl.“

12 fotografií

Lichtenštejnové ale zámek nesrovnali se zemí úplně. Rozhlehlé sklepení využili jako skladovací prostory lanškrounského pivovaru, do sklepení zajížděly pivovarské povozy. V části objektu, tedy zachovaném nároží, bydlel místní správce. V roce 1802 na zámku vznikl hostinec.

V majetku Lichtenštejnů zámek zůstal do roku 1945. Poté se z něho stala zemědělská usedlost, v letech 1968 - 70 se na zámku v klubovně scházeli skauti. Od roku 1971 nikdo objekt využíval a ten chátral. V roce 2005 ho zakoupil soukromý majitel, který věž opravil do současné podoby. Zámek je veřejně přístupný, hlavně o prázdninách. Jinak po telefonické domluvě s kastelánkou.  

Prohlídková trasa vede i do sklepení

Prohlídková trasa vás zavede nejen do pater nárožní věže, kde si můžete prohlédnout historické fotografie, rytiny nebo velkou sbírku knoflíků, ale také do velmi rozlehlého sklepení. To mělo podle kastelánky Krasavy Šerkopové kdysi plochu až 3000 metrů čtverečních, dnes zůstal přístupný prostor asi o 1000 metrech čtverečních.

Sklepení Nového zámku zatím není detailně prozkoumané|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Sklepení dodnes není detailně prozkoumané, existuje v něm mnoho zazděných prostor. Otázky stále vzbuzuje i možná existence podzemní chodby, která prý kdysi spojovala Zámecký vrch se zámkem v Lanškrouně. Kastelánka Šerkopová zaznamenala už řadu výpovědí pamětníků, kteří označili zavalený vchod do údajné podzemní chodby.