Bitva na Sommě. Masakr na území nikoho

19. červen 2017
Dobrá vůle Plus

Bitva na řece Sommě trvala od 1. července do 18. listopadu 1916. Byl to střet britských a francouzských vojsk na jedné straně a německé armády na straně druhé. Spojenci dobyli německá obranná postavení u Beaumont Hamelu a Beaucourtu.

Celkový počet padlých a zraněných činil 420.000 Britů a 205.000 Francouzů. Němci ztratili 465.000 mužů. Ziskem spojenců bylo území v délce pouhých tří kilometrů.

Odborníci tento typ bitev označují jako „mlýnky na maso“, neboť do zázemí dojížděly stovky vlaků plných vojenských posil připravených okamžitě nastoupit za mrtvé spolubojovníky. Bitva na Sommě byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války, která ani pro jednu z bojujících stran neměla prakticky žádný efekt.

V zákopové válce totiž neexistoval recept, jak protivníka chráněného betonovými kryty dostat. Jenom při sedm dní trvající dělostřelecké přípravě bylo na německé pozice vypáleno přes jeden a půl milionu střel.

Francouzko-britská armáda byla v této bitvě početnější než německá, a tak velitelé i vojáci věřili, že bude úspěšná. Spojenci měli leteckou podporu ze vzduchu a k dispozici novinku bojové techniky – tank. Ovšem tank nedokonalý, těžký a v terénu rozrytém šrapnely prakticky neschopný pohybu.

Když britští vojáci překonávali území „nikoho“, přesvědčeni svými veliteli, že v zákopech najdou pouze děly roztrhaná těla, vynořili se Němci a kosili je svými kulomety. Britské ztráty byly obrovské a jen během první hodiny útoku dosáhly 30.000 mužů.

Dokumentární drama Jitky Škápíkové „Masakr na území nikoho“ nám přiblíží atmosféru této bitvy očima jednoho z bojujících vojáků, jehož postava byla vytvořena ze střípků deníkových zápisků, dopisů a vzpomínek desítek vojáků skutečných.

Poslechněte si ho nahoře v článku nebo v iRadiu.

autor: Bronislava Janečková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.