Iva Pekárková: Ještě k umělým potratům
Nedávno v Polsku uzákonili totální zákaz umělých potratů. Nyní se s lékařskou pomocí nemůže plodu zbavit ani žena, kterou těhotenství a porod ohrožují na životě. Právě tak musí donosit plod, o kterém se ví, že nebude životaschopný.
Snad ani nemusím připomínat, že právě ženy, které by přerušení těhotenství potřebovaly ze zdravotních důvodů, budou disproporčně diskriminované. Zajet si v devátém týdnu gravidity na běžnou interrupci do osvícenějšího zahraničí, to není nezvládnutelný problém pro žádnou ženu s výjimkou těch nejchudších. Ale zajistit si v cizině náročný zákrok, jakým je interrupce ve třetím trimestru, to už se tak snadno nepodaří. Kromě toho není jisté, že by žena, která situaci vyřeší tímhle způsobem, nemohla být v Polsku souzena.
Čtěte také
Překvapuje mě, kolik lidí v Čechách se staví striktně proti potratům – ne z nějakého náboženského přesvědčení, ale proto, že prý „potraty ničí zdraví ženy a představují pro ni hrozné utrpení.“
Profesionálně provedený potrat organismus zatíží méně než dlouhé měsíce těhotenství a porod. (To samozřejmě neplatí o těch pokoutně provedených.) Utrpení to jistě může být. Ale je dobré si uvědomit, že právo na interrupci nepředstavuje nic víc než možnost volby. Žena může dítě donosit, anebo, pokud ji k tomu donutí okolnosti, těhotenství bezpečně ukončit.
Dětí neubude, jen budou chtěné
Čtěte také
Americký ekonom Steven Levitt se v proslulé knize Freakonomics zmiňuje o možné kauzální souvislosti povolení potratů v USA v roce 1973 a prudkým snížením kriminality v amerických městech v polovině 90. let.
Jedno z možných vysvětlení doposud nevysvětleného jevu by mohl být fakt, že v polovině 90. let dorostla generace dětí, jejichž matky, pokud potřebovaly, mohly jít na potrat. Ve společnosti tak bylo méně nechtěných dětí. To neznamená, že by bylo méně dětí. Ale ženy získaly šanci je nemít příliš brzy nebo s nevhodnými partnery. A mohly si snáz než kdy dřív pořídit děti skutečně chtěné a vychovávané s láskou.
Levitt situaci v Americe srovnává s Rumunskem. Díky tamnímu Ceauseskově velkochovu (v zemi nejen že nebyly povolené potraty, ale nedaly se tam sehnat ani prezervativy a za krabičku primerosek si turista z Česka mohl pohodlně žít několik týdnů) vyrostlo v zemi příliš mnoho nechtěných, na studeno vychovávaných dětí. A ty ho popravily.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
