Karel Barták: EU se na pražských „neformálkách“ vybavila novými, ale jen slabými nástroji proti Rusku a na podporu Ukrajiny

1. září 2022

Rusové, kteří budou chtít cestovat do zemí Evropské unie, zaplatí za víza víc, budou déle čekat a musí počítat s tím, že jejich žádosti budou důkladněji prověřovány. Ministři zahraničí se na neformálním zasedání v Praze dohodli, že zruší dohodu o přednostním udělování víz ruským občanům z roku 2007. Ty země, které jako Česká republika neudělují turistická víza vůbec, mohou zajisté v takové praxi pokračovat.

A ty, které nebudou chtít na své území pouštět Rusy vybavené vízy udělenými v jiných zemích EU, jim v tom budou moct zabránit, pokud tím neporuší pravidla, jimiž se řídí pohyb osob uvnitř schengenského prostoru.

Čtěte také

Podle vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella toto opatření povede k podstatnému poklesu počtu víz vydávaných ruským občanům pro vstup do zemí „sedmadvacítky“. A Rusům znemožní žádat o víza v zemích, které jsou benevolentnější, aby pak mohli cestovat po celém prostoru unie. Problémem zůstává ovšem zhruba 12 milionů již udělených platných víz – ministři požádali Evropskou komisi, aby se tím zabývala a předložila návrh, jak postupovat.

Severní a východní členské státy požadovaly úplný zákaz vydávání víz ruským občanům; poukazovaly na to, že není normální, aby si Rusové užívali dovolené či jezdili za nákupy v Evropě, zatímco jejich armáda rozbíjí ukrajinská města a vraždí civilisty.

Politická nálada v unii

Druhá skupina zemí v čele s Francií a Německem naopak odmítala uplatňovat princip kolektivní viny. Myslí si, že řadoví občané, studenti, vědci by měli mít nadále možnost sem k nám cestovat, už proto, že taková zkušenost nepochybně působí na jejich smýšlení, pohled na ruskou invazi a vztah k režimu prezidenta Putina.

Čtěte také

Tato debata je přirozená, složitá a trochu trpká, protože ani jeden názor není nesprávný. Zaráží něco jiného – důraz na relativně okrajový problém víz totiž odhaluje, že se jaksi vyčerpaly možnosti očividných nebo snadno proveditelných sankcí proti Rusku jako odplata za jeho agresi proti Ukrajině. Šéfové diplomacií členských zemí nepřišli s ničím novým, osmý balík sankcí je v nedohlednu. Evropské země zůstávají zajisté jednotné ve svém protiruském postoji i v jednoznačné podpoře Ukrajině, ale uvědomují si, že možnosti citelně postihovat Putinův režim, aniž by tím více škodily samy sobě, jsou do značné míry vyčerpány.

Vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat v neztenčené míře, dušovali se jak ministři zahraničí, tak jejich kolegové z rezortu obrany, kteří se také sjeli do Prahy neformálně rokovat. I oni se politicky shodli na novince, kterou bude evropská „mise“ spočívající ve výcviku ukrajinských vojáků.

Čtěte také

Z prohlášení jedněch i druhých nebylo úplně jasné, jak přesně by to mělo fungovat – jako nejmenší společný jmenovatel se jeví to, že EU bude koordinovat výcvikové iniciativy členských států, bude dbát na to, aby byly pokryty ukrajinské potřeby a nedocházelo k překrývání. V neposlední řadě pak bude tento výcvik aspoň částečně financován z rozpočtu Evropské unie, tedy konkrétně z jeho „mírového nástroje“, do kterého přibydou finance, řekl Borrell, aniž ovšem uvedl, odkud se vezmou.

Karel Barták

Pražské neformálky nevstoupí do dějin jako přelomové momenty. Umožnily však změřit politickou náladu v unii v okamžiku, kdy se vlády jejích zemí v lehké panice připravují na zimu bez ruského plynu a bezradně se potýkají s rekordní inflací způsobenou zdražováním energií vyvolaným Ruskem. Z tohoto hlediska bude zajímavější sledovat blížící se neformální schůzi ministrů energetiky. Pokud by se jim podařilo domluvit nástroje k ochlazení energetického trhu, bude se diplomacie zaměřená na udržení jednotné protiruské fronty moct znovu s úlevou opřít o veřejné mínění.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.