Pohybově aktivní senioři mají lépe propojené neurony v mozku

O tom, že fyzická i duševní aktivita jsou pro lidské zdraví důležité, pochybuje málokdo. Z pokusů na myších ale nelze spolehlivě odvodit, jak konkrétně se to projevuje u člověka, v tomto případě u seniorů.

Čtěte také

Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku

Tentokrát mohli vědci efekt aktivního stáří zkoumat díky lidem, kteří před smrtí souhlasili, že své mozky odkážou laboratořím. Došli k řadě proteinů, které pomáhají udržet zdravou mysl do pozdějšího věku.

„Látky s příznačnými názvy synaptofyzin, komplexin nebo syntaxin, udržují mozek pohromadě, v dobrém stavu,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes. 

Jak oddálit demenci

Za pozornost stojí, že tyto proteiny, které se účastní předávky signálu mezi neurony, nenašli vědci jen v hippocampu, sídle paměti. Objevili je i v dalších částech mozku, s jejichž pomocí reagujeme na podněty zvenčí, které plní takzvané kognitivní funkce.

Vyšší hladinu zmíněných proteinů naměřili autoři studie dokonce i v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou a s dalšími neurodegenerativními nemocemi.

Ověřují proto hypotézu, zda fyzická aktivita dokáže nástup demence oddálit. U aktivnějších seniorů je totiž celý metabolismus rychlejší, a to mozku prospívá.

Existují sbírky odkázaných mozků, které se pak studují. V Česku to zatím není tak běžné.
Jan Pačes

„Když se mozek používá, rezaví pomaleji,“ poznamenává k tomu v mírné nadsázce buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda. Přirovnává mozek ke strojům, které udržíme v lepším stavu, když zůstávají v chodu.

„V tomto případě nejde o odbourávání toxických komplexů, které se podílejí na vzniku Alzheimerovy nemoci, je to spíš provozní záležitost,“ upřesňuje expert.

Sbírky mozků

Autoři studie měli možnost použít mozky 400 lidí, kteří před smrtí souhlasili s použitím svých orgánů pro výzkumné účely. Ještě za života se budoucí dárci uvolili chodit na různá měření a pozorování.

V zahraničí je podobný postup už poměrně zavedený. „Existují sbírky odkázaných mozků, které se pak studují, v Česku to zatím není tak běžné,“ říká Jan Pačes.

Těla pro vědu

Například ve Velké Británii se podobné vědecké projekty dají financovat i ze soukromých prostředků. Vědeckým institucím také často přicházejí peníze od lidí, kteří chtějí přispět na výzkum konkrétní choroby.

Čtěte také

Stárnutí může zpomalit léčba kyslíkem. Izraelští vědci v tom zaznamenali dílčí úspěch

V Česku zatím bývá těl a orgánů k dispozici pro vědu jen velmi málo. Jsou přitom potřeba nejen ve výzkumu, ale i pro transplantace. Jiná jsou i pravidla jejich využití.

V USA například po haváriích nelze využít k transplantacím tělo pacienta, pokud se u něj nenajde přípis, že k tomu v případě smrti dává svolení. V Česku je rozhodující dokument, v němž pacient takovou možnost odmítá.

Poslechněte si celou reprízu pořadu Laboratoř o tom, jak fyzická aktivita ve stáří chrání mozek, jak se balí lidská DNA, a čím začíná odpověď naší imunity na infekci. Debatují biologové Petr Svoboda a Jan Pačes a herečka Kamila Špráchalová. V premiéře jsme pořad vysílali 22.1.2022.