Proteiny z masa a mléka můžete nahradit oříšky, ovocem nebo tofu. Bude vám ale chybět vápník

9. březen 2024

Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.

Čtěte také

Červené nebo mleté maso nahrazují někteří účastníci studie oříšky, semeny, ovocem, zeleninou nebo tofu. Statisticky prokazatelně to pomohlo hlavně mužům.

Část z nich ale při náhradě mléka rostlinnými produkty trpěla nedostatkem vápníku. „Bylo to něco za něco,“ upozorňuje rostlinná bioložka Fatima Cvrčková.

Steak versus salát

Projekt zaměřený na stravování a udržitelnost byl součástí rozsáhlého výzkumu na 14 tisících účastnících. Vědci nově nezkoumali jejich zdravotní stav, ale hodnotili ho v souvislosti s jídelníčkem.

Čtěte také

„U masa byly předpokládané efekty na zdraví vždy pozitivní, u mléka vždy menší, ale negativní, včetně zkrácené doby dožití,“ říká vědkyně.

Míra prospěšnosti částečného přechodu na rostlinnou stravu podle autorů studie závisí i na tom, jaký protein nahrazujeme. Píšou, že nemusíme držet drastické diety.

„Není to představa, že musíme vyměnit steak za salát,“ vysvětluje půdní ekolog, botanik a mykolog Petr Kohout. Záleží na našich, případně národních stravovacích zvyklostech. 

„U Kanaďanů byl výchozí stav půl kila hovězího na osobu týdně,“ podotýká Fatima Cvrčková. Češi ho podle ní tolik nekonzumují. Studie také nezohlednila drůbež nebo vejce. 

Menší náročnost

„Produkce rostlinných proteinů je energeticky a environmentálně méně náročná,“ zdůrazňuje ale Petr Kohout.  Autoři studie dokonce propočítali, o kolik klesne produkce skleníkových plynů, kdybychom přešli na rostlinnou stravu. 

Čtěte také

U masa to bylo o 25 procent, u mléčných výrobků o 5 procent. Vědci ale nedávají celosvětová doporučení, jak vhodné je omezovat chov hospodářských zvířat.

„Pokud chceme výrazně snižovat produkci skleníkových plynů, je efektivnější jít spíš přes energetiku než zemědělství,“ dodává Kohout. Zemědělství totiž k jejich produkci přispívá v menší míře.

Podle Fatimy Cvrčkové má navíc pastva má jiné dopady na evropskou kulturní krajinu, než na amazonské pralesy, které lidé kvůli pastvě ničí.   

„V Česku by šlo o rozhodnutí, zda půdy využívat na pastviny, skladovací hangáry, úhory, nebo golfová hřiště,“ uzavírá bioložka.

Je vhodné ve stravě zčásti nahradit živočišné proteiny rostlinnými? Jaké zákonitosti obživy malých živočichů ovlivňují životy těch velkých? Jak dopadly propočty podílu žížal na úspěšném pěstování plodin? Debatují rostlinná bioložka Fatima Cvrčková a půdní ekolog, botanik a mykolog Petr Kohout, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek. 

Spustit audio

Související