Teroristé a extremisté mezi Izraelci a Palestinci jsou spojenci, kteří chtějí neklid, míní farář, který studoval v Jeruzalémě

„Mně je samozřejmě líto těch vyvražděných rodin a jsem zděšen těmi hrůzami, ale už jsem to zažil,“ dodává s odkazem na svůj pobyt v Izraeli v 90. letech, kdy vrcholila vlna teroru: „Slyšel jsem výbuch autobusu, tak jsem šel darovat krev. Cestou jsem šel okolo něj, tak tam ještě uklízeli ostatky lidí, současně tam už ale demonstrovali proti vládě,“ vzpomíná.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak se válka Hamásu a Izraele odráží na sociálních sítích

Podle něj je třeba rozlišovat mezi 1,5 milionem dobře integrovaných izraelských Arabů, Západním břehem Jordánu, kde žije 2,5 milionů Arabů a izraelští osadníci, kteří jsou zdrojem problémů, a pásmem Gazy se dvěma miliony arabských obyvatel.

Vymětal upozorňuje na to, že i v Izraeli jsou slyšet odpůrci invaze do Gazy, například organizace Rabíni za lidská práva, kteří ji odmítají s ohledem na životy obyvatel oblasti, jejichž průměrný věk činí 18 let, i izraelských vojáků. Naopak v Gaze panuje velký strach z toho, jak bude vypadat odplata izraelské armády.

„V Izraeli i u nás jsou populisté, kteří lidem říkají to, co chtějí slyšet. Všichni jsou rozhněvaní a chtějí tvrdě zakročit. A to je v určitou chvíli hrozně nebezpečné,“ varuje.

Časy se mění?

Příklad druhé libanonské války podle Vymětala ukazuje, že mírové iniciativy mohou změnit politiku. „Bylo to tehdy něco podobného, jako to teď vypadá s pásmem Gazy – invaze do cizího státu, která se příliš nedařila. Pak byly tak velké demonstrace, že se armáda stáhla,“ připomíná.

Tato generace mírových aktivistů ale zestárla nebo odešla do zahraničí a má stále méně příznivců. „Časy se mění a lidé, kteří chtějí žít v míru a vnímají, že věci se řeší dialogem – že s nepříjemnými sousedy se tak dlouho bavíme, až se dohodneme, už jsou unavení,“ připouští.

Čtěte také

Izrael musí ukázat, že mír bude pro Hamás levnější než válka, myslí si profesionální vyjednavač Pařík

Vymětal zároveň upozorňuje na nedávný průzkum veřejného mínění, podle kterého Izraelci za nejpalčivější problém považují aktuální politickou krizi a Palestinci násilí ve společnosti. Na druhém místě pak oba národy trápí ekonomické otázky a až na třetím místě jsou vzájemné vztahy.

Většina Izraelců i Palestinců prý už nevěří, že vznikne palestinský stát, proto se spolu snaží žít. „Vzájemné boje nejsou až takovým tématem. Spíš než to, zda žiji ve státě Izrael, nebo Palestina, je pro mě důležitější, jak žiji,“ podotýká.

Izraelci a Palestinci prý sami nedokážou konflikt vyřešit a potřebují prostředníka, kterým může být například Egypt. „Když jsem tam studoval, tak jsem zažil uzavření míru s Jordánskem a viděl, jak se s bývalých nepřátel rychle stanou přátelé. Proto jsem pořád optimista,“ uzavírá evangelický farář.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.