Analytik Tureček: Izrael ztrácí svoji image a legitimitu. Propuštění rukojmích stojí na vyjednávání, ne bombardování

14. prosinec 2023

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro bylo 153 států, proti hlasovalo deset zemí včetně České republiky a Spojených států amerických. O jakých náladách ve světě to vypovídá? Jaké možnosti řešení Izrael má? A kolik času zbývá zadrženým rukojmím? Analytik Břetislav Tureček v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak může vypadat budoucí uspořádání v Gaze, i to, jak se odvetná akce Izraele podepisuje na ekonomice.

Třiadvacet zemí se hlasování zdrželo. Důvodem odmítnutí České republiky byl požadavek, aby rezoluce Valného shromáždění mimo jiné zahrnovala i jasnější jazyk k propuštění rukojmích.

Čtěte také

„Celé to svědčí o tom, že globální postoj světa se liší od zájmů Izraele, respektive Spojených států, které pořád za Izraelem stojí. Na věc jsou různé pohledy. Česko svůj postoj obhajuje tím, že rezoluce sice vyzývá i k okamžitému propuštění rukojmích, neodsuzuje ale Hamás za teroristický útok ze 7. října,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Podle mnohých pozorovatelů se tak Izrael dostává do určité izolace. Zmínil to ve svém úterním projevu i americký prezident Joe Biden. „Víme, že bez americké podpory se Izrael neobejde. Pokud tedy americký prezident řekne, že nezacíleným bombardováním Gazy Izrael ztrácí podporu ve světě, tak na tom asi něco bude. A to vůbec nemluvíme o arabských umírněných režimech na Blízkém východě. Stát na straně Izraele je zkrátka stále problematičtější.“

Vyjednávání, ne bombardování

Fakt, že Izrael v Gaze sice bojuje proti teroristům, ale více než 60 % zabitých jsou civilisté, se podle Turečka totiž jen těžko ve světě obhajuje. „A Joe Biden to říká jasně. Izrael teď možná Hamás rozdrtí, z dlouhodobé perspektivy ale ztrácí svoji image a legitimitu v očích velké části světové veřejnosti.“

Čtěte také

Izrael sice argumentuje tím, že stále pohřešuje velkou část svých rukojmích, ale již třeba vůdce libanonského hnutí Hizballáh v říjnu poukázal na to, že Izrael nikdy nezískal svá rukojmí z rukou nepřátel vojenskými operacemi. „Vždycky to bylo na základě vyjednávání. V Gaze je to totéž. Všichni rukojmí, kteří se dostali ven, byli propuštěni díky vyjednávání.“

I proto velká část izraelské veřejnosti preferuje jednání, i za cenu, že by to mělo oslabit vojenské akce, které mají rozdrtit vojenské kapacity Hamásu. „Jde o debatu probíhající uvnitř Izraele. Není to žádná protiizraelská světová kampaň a spiknutí, jak to leckdo třeba prezentuje,“ dodává Tureček.

Ženy, děti, starci

Izraelský premiér Netanjahu nicméně opakovaně prohlašuje, že Izrael neupustí od svého cíle zlikvidovat Hamás a hodlá tak učinit navzdory mezinárodnímu tlaku. Většina zajatých je ale už teď ve velmi špatném fyzickém i psychickém stavu. Kolik času ale zbývá na jejich záchranu, je velmi těžké říct. „Jsou tam ženy, děti, starci. Každý je v jiné kondici, každý snáší krizi jinak. Jejich útrapy jsou znásobené tím, že Izrael podniká v Gaze ozbrojené operace. Ani sami Gazané teď nemají standardní přísun potravin a lékařskou péči, takže bezpochyby se to promítne i do péče o rukojmí.“

Podle posledních informací se ale zdá, že se otevírá nový vyjednávací kanál. Po Kataru by se vyjednávání mohl chopit Egypt. „Nevstupuje do toho tedy jenom humanitární a vojenský neboli bezpečnostní aspekt, zda rukojmí nemohou být zabiti při bombardování Gazy, ale také vysoká politika. Politické zájmy izraelského vedení, ale i regionálních partnerů, jako je Egypt nebo Katar, jsou velmi podstatné. Všichni jednají tak, aby z toho minimálně politicky něco získali,“ uzavírá Tureček.

Spustit audio

Související