Dítě v nemocnici: Když je vzhůru, měl by u něj rodič mít své místo, zdůrazňuje iniciátorka projektu Být spolu je normální

Určitě jste sesbírala obrovskou spoustu různých případů, kdy to bylo dobré, a pak případů, kdy to bylo špatné, kdy si rodiče nedokázali prosadit svou, jakkoli na to nárok mají. Jak jsme na tom teď?

Ač se to zlepšuje, stále je to v českých nemocnicích padesát na padesát. V červnu 2023 vydalo ministerstvo zdravotnictví metodický pokyn, který se týká práv dětí a rodičů v nemocnicích, kde sjednocuje výklad toho zákona. Už od roku 2014 je v zákoně o zdravotních službách jasně dáno, na co mají děti v nemocnici právo: je to nepřetržitá přítomnost zákonného zástupce, pokud není pod vlivem drog, alkoholu nebo neohrožuje jiné pacienty nebo zdravotníky.

Některé nemocnice na to zareagovaly tak, že se ta situace výrazně zlepšila, a naopak tu máme nemocnice, které se ještě opevnily a říkají: ne, my tam rodiče pouštět nebudeme, my je tady nechceme, bojíme se jich, rodiče nám tady překáží, nechceme je brát jako partnery.

Když to funguje dobře, jak to funguje v nemocničním pokoji, kde rodič tráví i noc se svým dítětem?

Nejde toho dosáhnout ve všech nemocnicích, protože to jsou staré budovy, na rekonstrukce nejsou finanční prostředky. Ale v ideálním případě rodič dostane postel, stravu. Do šesti let věku to hradí zdravotní pojišťovna, nad šest let věku dítěte si to rodič hradí sám.

Čtěte také

„Děti se lépe uzdravují, když mají rodiče nablízku.“ V Česku začal fungovat dům pro rodiny hospitalizovaných dětí

V ne úplně ideálním, ale pozitivním případě dostane rodič aspoň židli nebo rozkládací křeslo, na kterém se může vyspat, a o stravu se musí postarat sám, ale pak u dítěte sedí. Do 18 let věku dítěte platí právo na přítomnost rodiče nebo doprovodu – vztahuje se to i na pěstouny, další osoby, které jsou osobou blízkou dítěte, když rodič nemůže.

Platí to samozřejmě i pro otce. Často narážíme na to, že „otec ne, pouze matka“, že otec není plnohodnotný rodič a „chlapi sem nesmějí“. S tím se váže spousta absurdních argumentů proč, které jsme slyšeli. V ne úplně ideálním případě opravdu rodiče leží třeba na ručníku pod umyvadlem, aby se aspoň na chvíli natáhli, to je nepříjemné úplně pro všechny.

„Být spolu je normální“ – projekt, který jste rozjeli letos v únoru. Patří k němu i webové stránky. Znamená to, že se tam mohou rodiče obracet, když potřebují něco vyřešit nebo se dostanou do situace, kdy si nevědí rady nebo si nejsou jistí?

Určitě. Na našem webu najdou stále víc informací, jak mohou postupovat. Jsou tam kontakty, e-maily, i telefon, mohou zavolat. Pokud je to už konkrétní problém, mohou s námi konzultovat danou situaci. Přidáváme tam postupně dokumenty, jako je třeba plná moc, která umožňuje to, aby rodiče v nemocnici zastoupil někdo jiný, pokud sami nemohou. Je tam spousta rozhovorů na to téma a další důležité informace.

Říkám si, v jak těžké pozici musí být primáři jednotlivých oddělení nebo ředitelé nemocnic, když je nemocnice stará, když by rádi dali lůžko rodiči, ale není na to disponovaná. Jaké je tady pro ně řešení?

Je to složité a vidíme u spousty nemocnic, že se snaží. Zásadní klíčový moment je to, že chtějí. V rámci projektu nejenom podporujeme rodiče, informujeme je, vzděláváme je v tom, jak ty situace řešit bez konfliktu a jaká práva jejich děti mají, ale taky nabízíme podporu nemocnicím. Jedna z částí projektu je memorandum, které nabízíme nemocnicím.

Nabízíme, že jim nejenom pomůžeme zpracovat jejich vnitřní předpisy, aby třeba nebyly přímo v rozporu se zákonem, což se stále děje. Také je podporujeme v tom, aby se zdravotníci cítili bezpečně, aby se rodičů nebáli, zároveň i v hledání řešení, jak to udělat. Velmi málokdy to nejde, jen je ta cesta někdy složitá. Proto jim podporu nabízíme, protože spolupracujeme se spoustu odborníků včetně advokátů, kteří pomáhají ty cesty hledat.

Vůbec si neumím představit, do jaké doby může rodič, když jde dítě na operaci, být se svým dítětem? Jestli během uspávání, intubace rodič může stále vedle lékaře na tom sterilním sále být?

Je to teoreticko-hypotetická otázka. Zákon říká, že by rodič neměl narušovat poskytování zdravotní péče. To znamená, že pokud rodič nenarušuje poskytování lékařské péče, technicky by mohl být i u operace dítěte. Všude na západ od nás je běžné, že se rodiče nevyhazují ani od resuscitace.

Čtěte také

První pomoc na ulici? Čím více je lidí, tím spíš nikdo nepomůže. Vystupte z davu a vytočte 155, apeluje záchranář

Krásně o tom mluví pan doktor Dvořák z letecké záchranky, říká: „Já nevyhazuju lidi od resuscitace. Oni pak vidí, že jsme dělali maximum, a míra bolesti může být o trošku nižší, když jejich blízký třeba zemře, protože vidí, že jsme nad ním nepili kafe, ale že jsme všichni dělali maximum.“

To platí i u těch dětí. Rodiče jsou pak víc v klidu, když vidí, že se třeba něco nepovedlo. Takže by technicky mohli být i u té operace. Já to úplně nepodporuju, snažím se rodičům vysvětlit, že je důležité tam být pro dítě, což znamená vždycky, když je vzhůru, když rodiče potřebuje. Takže u uspávání, když se probouzí, aby byl rodič první, koho vidí, aby mu dal pocit bezpečí. U vyšetření, ošetření... Vždycky, když je dítě vzhůru, by tam rodič měl mít svoje místo.

Máte teď na Znesnáze21 sbírku na vaši činnost, je to tak?

Čtěte také

Být spolu je normální. Nová kampaň podporuje přítomnost rodiče u hospitalizovaného dítěte

Máme vypsanou sbírku, snažíme se vybrat peníze od drobných dárců, aby projekt mohl pokračovat v plné síle, abychom měli prostředky na to být v nemocnicích. Protože do některých nás i zvou a my to chceme, protože bez toho se nepohneme a neuvidíme, jak to opravdu na oddělení probíhá, a velmi špatně se pak o tom se zdravotníky hovoří. Platili jsme ze sbírky i vznik webu nebo bychom chtěli financovat to, že vznikají dokumenty, které si rodiče mohou z webu stáhnout. Dalším naším cílem je příručka pro rodiče, kterou bychom pak chtěli nechávat i v nemocnicích, v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost tak, aby si ji rodiče mohli vzít a věděli, co a jak dělat, kam se obrátit.

Jak Ágnes Bučinská Němečková vnímá, když si rodiče konflikty s lékaři nahrávají? Kolik kauz v současné době zpracovává? A proč byl potřeba i vznik metodického doporučení pro policisty? Poslechněte si celý rozhovor.