Hudební stopy autostopu v tvorbě Toma Waitse, Paula Simona, Lou Reeda a dalších

19. červenec 2022

Letní ArtCafé Elišky Vidomus představuje, jak se fenomén autostopu odrazil v tvorbě hudebníků od 60. let do současnosti. Specifika československého autostopu 60. let přibližuje historička Berenika Čejková. V rozhovoru například zazní, jak se vyvíjela signalizace stopování, co to byl tzv. organizovaný autostop, jak se tento typ cestování promítl do československé populární kultury nebo jaké jsou paralely mezi autostopem a trampingem.

Berenika Čejková a Eliška Vidomus v ArtCafé

O tom, jak se naladit na cestování stopem, napsal v roce 1964 Václav Hrabě ve své reportáži Cestou Necestou toto: „Když stopuješ, nesmíš se poddat pesimismu, ani se nesmíš moc rozčilovat. I když se ti bude vysmívat jeden za druhým, třeba tři sta majitelů těch nablýskaných skleníků, nevztekej se! Směj se taky! Víš čemu, a je toho na nich dost. Jak ztratíš tuhle duševní převahu, nikdo ti nezastaví, protože to se na tobě nějak podvědomě pozná. Jestli se cítíš při stopu pokořen nevšímavostí a přezíravostí, tak toho nech a jezdi raději vlakem!”

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.