Integrace postižených dětí na základních školách

18. září 2007
Pod kůži

O školské reformě se v posledních dnech hodně mluví, jak a co přitažlivě učit. Ovšem není to jediný problém, který zajímá veřejnost i odborníky. V pozadí stojí další oříšek a tím je takzvaná integrovaná výuka. Ta přidělává vrásky na čele nejen základním školám, ale i rodičům, kteří se rozhodli, že jejich zdravotně postižené dítě bude vyrůstat mezi zdravými dětmi. To ale vždycky nemusí být úplně správné rozhodnutí. Integrace je nemyslitelná bez osobního asistenta dítěte a vzhledem k výdajům na školství se jeho přítomnost na školách může hodně komplikovat.

Ondřej WOLF:
Přestože většina odborníků a rodičů integrovanou výuku považuje za považuje za prospěšnou, nelze postižené dítě začlenit do běžné základní školy za každou cenu. Důvody sděluje ředitelka pardubické praktické základní školy v ulici Artura Krause Iva Hertlová.

Iva HERTLOVÁ, ředitelka ZŠ A. Krause, Pardubice:
Pokud je ta vada opravdu těžká, tak si myslím, že i ta cesta toho speciálního školství je velmi dobrá, protože prostě ty prostředky a metody jsou jiné a ty děti potřebují dostat trošičku jinou výbavu pro to, aby mohly normálně žít potom ve společnosti.

Ondřej WOLF:
Zvláště to platí o dětech s vážnějším mentálním postižením. Podle Ivy Hertlové může být pro ně pobyt v dětském kolektivu běžné základní školy stresující záležitostí.

Iva HERTLOVÁ, ředitelka ZŠ A. Krause, Pardubice:
Je rozumné je integrovat nebo převést do jiného typu škol, kde nejsou na ně kladeny takové nároky z hlediska učiva a spíš je potřeba u těchto dětí často vybudovat znovu sebevědomí, to zdravé sebevědomí.

Ondřej WOLF:
Právě ale z těchto důvodů dávají mnozí rodiče přednost integraci do základních škol. Pokud se ale z nějaké příčiny nepodaří, musejí zvolit speciálně zaměřenou školu. To je případ manželů Houškových, jejichž dcera trpí Downovým syndromem.

paní HOUŠKOVÁ:
Dřív, když my jsme tam chtěli jít, tak paní ředitelka se obávala, potom nevěděla, jestli to zvládne paní učitelka a nebyl hlavně asistent tenkrát, jo, i když jsme si ho třeba chtěli sami sehnat, tak z tý školy bylo cejtit, že jako není zájem.

Ondřej WOLF:
Na praktické škole jsou Houškovi s přístupem pedagogů spokojeni a škola zase vítá zájem rodičů. Protože doba pokročila a informovanost škol i zajištění integrace se zlepšily, zřejmě by dnes dali rodiče patnáctileté žačky přednost normální základní škole.

paní HOUŠKOVÁ:
Takže bych asi opět volila teda základní školy, a pak by se vidělo. Ale myslím si, že to hrozně pokročilo, ten vývoj v tomhletom a ty děti už se dneska teda integrujou.

Ondřej WOLF:
Někteří učitelé ale postoj státu k zajištění integrované výuky na základních školách kritizují.

Jana HEJROVÁ, učitelka ZŠ Resslova, Pardubice:
Bohužel, to je na tom dneska ten asi největší problém, že stát v tomhletom vůbec té škole nepomáhá a nebýt školy, nebýt pana ředitele, nebýt asistentky, která je velmi vstřícná a za, bohužel, velmi malý peníz tuhle práci dělá a dělá ji velmi kvalitně, tohle je asi ten největší kámen úrazu, kdy ten stát v tomhletom velmi pokulhává.

Ondřej WOLF:
Říká učitelka pardubické základní školy v Resslově ulici Jana Hejrová, která s integrovanou výukou na škole začínala. Podle ní je přítomnost pedagogického a osobního asistenta na škole nepostradatelná. V čem jeho práce spočívá, přibližuje asistentka zdravotně postiženého žáka šesté třídy Denisa Merklová.

Denisa MERKLOVÁ, asistentka zdravotně postiženého žáka:
Sedám si vedle něho do lavice a pomáhám mu vlastně při hodinách. To znamená pokud kantor řekne, že potřebuje psát zápis, Marek se musí vlastně přizpůsobit tomu a já mu musím pomoct s tím, že on teď na druhém stupni si musí sám vypracovávat věci ve svém osobním počítači. To potom tiskneme a lepíme to do sešitu, protože Marek už teď na druhém stupni musí pochopit, že se musí sám zapojit.

Ondřej WOLF:
K tomu připočtěme doprovod z třídy do třídy, do školní jídelny nebo na toaletu a také účast v individuálním programu na hodinách tělesné výchovy. O přínosu osobních a pedagogických asistentů tedy nelze pochybovat. Jejich platové ohodnocení ale není nijak záviděníhodné. Jak se nedostatek finančních prostředků rozhodli řešit na této základní škole, sděluje ředitel Stanislav Šturma.

Stanislav ŠTURMA, ředitel základní školy:
Státní peníze se snažíme ještě dotovat drobnými sponzorskými dary, protože to, co je na postižené dítě dáváno, by opravdu na celkovou výuku žáka nestačilo.

Ondřej WOLF:
Přesto se jak rodiče, tak učitelé shodují, že se podmínky pro integrovanou výuku zlepšují, a tak nezbývá doufat, že tomu tak bude také v budoucnu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: wol
Spustit audio

Více z pořadu