Jak poznat, že je půda skutečně živá? Do dvou měsíců stráví i bavlněné prádlo
„Málokdo by si nechal vytlouct okna a vytrhat podlahy, ale u půdy se to bohužel docela standardně děje,“ říká právnička Zuzana Benešová z projektu Živá půda, který se zabývá poradenstvím pro její vlastníky či zemědělce. „Půda by nás měla zajímat všechny bytostně, protože nás živí. V čím lepším stavu bude, čím lépe bude zvládat výkyvy počasí, tím líp pro nás pro všechny. Budeme ji potřebovat i nadále, jinak přijde zásadní problém,“ vysvětluje Benešová.
Stav polí, která leží velkou část roku holá, případně podléhají postupné erozi, ji znepokojoval z pozice prostého pozorovatele i v časech, kdy se sama věnovala starostování. Aktuálně je vedoucí projektu Živá půda, který se obnovitelnému půdnímu hospodaření věnuje, snaží se poskytovat poradenský i právní servis a neustále usiluje o popularizaci málo trendy pojmů, jako je třeba ornice.
Ačkoli dnes existují i různé alternativní způsoby pěstování zeleniny (například hydroponie nebo akvaponie), jde zatím jen o menšinovou záležitost a při pěstování na poli by zemina neměla být jen „držákem na rostliny“, jak upozorňuje Benešová.
„Problém degradace půdy je celosvětový problém. Zadržuje živiny a vodu. V rámci toho zadržování vody řešíme třeba i sucho, které například na jižní Moravě je už celkem zásadní problém. A my ten potenciál využíváme jen ze 60 procent, takže zbývá 40procentní rezerva, kterou bychom mohli využít. Místo toho, aby nám po deštích voda stekla nedejbože i s ornicí, tak by měla v půdě zůstat a všichni bychom z toho mohli benefitovat. Stejně tak zadržuje uhlík, tudíž pomáhá s regulací klimatu, pokud dobře funguje a je živá.“
Živá půda znamená živá doslova – tedy půda, která překypuje nejen žížalami, ale i další mikrofaunou. Ta pomáhá nejen s rozkládáním kompostu, ale i celkovou údržbou zeminy jako takové. „V půdě je větší biodiverzita než na povrchu Země, ani většinu půdního edafonu neznáme. Čím bude půda v lepší kondici, tím bude ta produkce výživnější.“
Život v zemině můžeme poznat i pouhým okem – ať už jde o nalezení živočichů poté, co do ní zaryjeme, nebo třeba tím, jak rychle doslova stráví organickou hmotu. „Švýcaři rozesílali takzvanou ‚spoďárovou výzvu‘, aby lidé zakopali bavlněné prádlo, po měsíci nebo po dvou ho vytáhli a podívali se, jestli něco zbylo. Správně by měly zůstat jen gumičky. Pokud je tam živo, bavlněné prádlo nebude.“
S dobrou péčí o půdu souvisí také otázka potravinové soběstačnosti, způsob využití vypěstovaných potravin i celková klimatická situace. A to, jak se s ní bude hospodařit, je nejen na farmářích, ale i vlastnících půdy. Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
