Magazín Experiment: Jak ochránit vojenský materiál shozený z letadla? A k čemu je voicebot v nemocnici?
- 00:00 témata magazínu
- 00:38 vojenské senzory otřesů
- 04:51 rozhovor s Martinem Vlkovským
- 09:00 robot v motolské nemocnici
- 12:42 Czech Space Week
- 16:26 rozhovor s Josefem Michlem
Průlet armádní casy nad letištěm v Chrudimi. V rychlosti zhruba 220 kilometrů za hodinu vojáci shazují padákové soupravy s nákladem, který může vážit až stovky kilogramů. I tak může vypadat výzkum vědců z Univerzity obrany. Armádní vědci chtějí zjistit, čemu všemu musí náklad při nárazu na zem čelit.
„V první řadě nás zajímají křehčí materiály, jako je třeba elektronika, spojovací prostředky, zbraně, zbraňové systémy a určité druhy specifické munice,“ upřesňuje Miroslav Polach z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.
„V současné době zavádíme do armády spoustu nových materiálů a musíme řešit i jejich bojeschopnost – trvanlivost a tak dále. A jedna z věcí, která bezpečnost materiálu a efektivitu jeho využití ovlivňuje, je přeprava,“ vysvětluje.
Úder boxera, nebo sloní šlápnutí?
Do různých nákladů proto vědci dávají senzory. Například do lepenky, která je naspodu velkých palet. V těch můžou být třeba dlouhé zbraně.
„Do lepenky vyřízneme otvor, který odpovídá tvaru měřícího přístroje, zaaretujeme to a zakryjeme, abychom zabránili dalšímu pohybu. Data odebíráme po shozu,“ popisuje Miroslav Polach, zatímco ke svému notebooku připojuje senzor, tedy malou černou krabičku.
„Měří v čase přetížení, které vzniká při přepravě, relativní vlhkost nebo teplotu,“ doplňuje. Pro stávající výzkum jsou zásadní hlavně dva údaje: to, jak velký náraz na náklad působil a jak dlouho trval.
„Když si představím sílu, která na nás působí, když do nás udeří boxer, tak on vyvinul sice velkou sílu, ale následek je krátkodobý a není pro nás zpravidla fatální. Druhý příklad je slon, který nás zašlápne. To je síla, která není tak velká, ale trvá mnohem delší dobu,“ vysvětluje názorně Miroslav Polach.
Spolupráce Brno – Praha
Senzory ale můžou být i na jiných místech než ve zmíněné lepence. Třeba ve speciálně ušité kapse, která se k nákladu připevňuje na bezpečné místo tak, aby nedošlo k poškození nebo ztrátě měřícího přístroje.
„Může být připoutaná přímo v nákladu nebo pod nosným systémem u padáků,“ říká Martin Kratochvíl, který je náčelníkem střediska výsadkové přípravy a má na starost i zásobování jednotek shozem nákladních padáků.
Univerzita obrany teď dokončuje pilotní fázi výzkumu, který provádí ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem ve Kbelích.
Čtěte také
„Kdybychom potom chtěli řešit v dalších fázích nějaké speciální výztuhy nebo tlumiče, tak máme navázanou prvotní spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně, z Ústavu konstruování, se kterými budeme spolupracovat na vývoji,“ dodává Miroslav Polach z Fakulty vojenského leadershipu.
Jeho kolegové řeší i otřesy věcí převážených po silnici. Výsledky můžou v budoucnu posloužit také v civilním sektoru nebo při zásobování míst zasažených přírodními katastrofami.
Související
-
Magazín Experiment ŽIVĚ z akce Česká třicítka na pražské ČVUT
Už po dvanácté se fandové letového provozu sešli, aby se na 30 hodin proměnili ve virtuální piloty a dispečery a převzali pomyslnou kontrolu nad vzdušným prostorem v Česku.
-
Plukovník Petráš: Odhodlaní vojáci a schopné velení jsou ve válce důležitější než moderní technika
Před rokem Putin rozpoutal nejrozsáhlejší ozbrojený konflikt v Evropě od 2. světové války. Jak vývoj války hodnotí Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze?
