Metrospektiva. 50 let architektury, designu a umění ve veřejném prostoru pražského metra
Dne 9. května, přesně před padesáti lety, byl zahájen provoz první linky pražského metra. Dokument Jana Hergeta se zabývá především jeho vizuální a architektonickou stránkou, vlivem na urbanismus i uměním ve veřejném prostoru, které bylo od počátku jeho součástí.
Projíždím, protínám, mizím, spojuji,
spolu s milionem lidí denně lajkuji:
rychlost, dostupnost, křížení, sítě.
Hluboko pod tebou doháním tě!
Pod záchvatem povrchu, pod kokony bytů,
pod buňkami kanceláří a center si tu
ve skrytu duním v zářivkovém svitu.
Pod svěžestí parků, pod opilostí města,
jsem zkrátka snem každého velkoměsta!
50 lety metra vás provedou historik architektury Zdeněk Lukeš, architektka metra Anna Švarc, architekt Patrik Kotas nebo tvůrce jednotného informačního systému Tomáš Machek. Slamerskými improvizacemi na téma MHD dokument prošpikovala urbanistka a básnířka Anna Beata Háblová.
Čtěte také
Anna Švarc vnímá vybudování metra jako zásadní zlom v rozvoji města, srovnatelný například s výstavbou Nového města nebo zbouráním hradeb v 19. století. „Pražské metro je specifické také tím, že klade důraz na kvalitu veřejného prostoru a má jasně čitelnou architektonickou koncepci veřejné stavby. Je takzvaným čtvrtým rozměrem Prahy.“
Nejvýraznějším znakem pražské podzemní dráhy jsou prolisované eloxované panely, které jsou k vidění na stěnách stanic trasy A v centru města. Dávají lince jednotnou tvář, ale zároveň barevnou proměnlivost. Zdeněk Lukeš vidí v tomto přístupu dobrý kompromis mezi solitérními stanicemi budovanými jako umělecké artefakty a utilitárním principem, kdy všechny stanice vypadají stejně. „To, co je hodně atraktivní a přitahuje pozornost návštěvníků, může být pro každodenní uživatele obtěžující.“
V době intenzivní výstavby pražského metra šla 2 až 4 procenta investičních nákladů na uměleckou výzdobu. Proto v dokumentu dostává prostor také výtvarný publicista Matěj Forejt, který spolu s autorem objevuje a komentuje nejzajímavější artefakty s metrem spojené. Například kvalitní mozaiku na stanici Skalka, bizarní sochu Budovatele nebo zmizelou skleněnou dvojplastiku Kontakty.
V dokumentu Metrospektiva máte možnost nahlédnout na metro skrze unikátní skleněné tvarovky nebo v odrazu legendárních obrazovek z Náměstí republiky. Vaše cesta metrem pak už nikdy nebude stejná jako dřív.
Související
-
Nejraději mám stanici Muzeum. Je velkorysá, přehledná a neprovokuje, říká architektka Anna Švarc
Jako dvanáctiletá stála Anna Švarc na „céčkové“ stanici metra C Muzeum a malovala tam jeden ze svých prvních obrazů. Později jako jistotu vystudovala architekturu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
