Moravská Sázava pramení jen kousek od sjezdovek Bukové hory
Moravská Sázava není žádný veletok, přestože je druhou největší řekou šumperského okresu a odvodňuje území o rozloze větší než 500 kilometrů čtverečných. Přesto je její pramen pro mnoho obyvatel jejího údolí místem naprosto neznámým.
Tok Moravské Sázavy je zvláštní. Měří necelých 55 kilometrů a protéká zčásti Pardubickým a zčásti Olomouckým krajem. Soutok řeky s Moravou, který najdeme daleko od lidských obydlí mezi Leštinou, Zvolí, Rájcem a Zábřehem, je stejně opuštěný jako její pramen.
Zatímco soutok se nachází v nadmořské výšce cca 260 metrů nad Mořem, za pramenem si musíme vystoupat pěkně vysoko – až do výšky asi 810 metrů na úbočí Bukové hory.
To je další pozoruhodnost Moravské Sázavy, že ač řeka s Moravou ve jméně pramení ve východních Čechách a dokonce na západním svahu pohoří, které se horopisně připojuje do masívu Orlických hor. Bukovohorská hornatina je totiž skutečně považována za výběžek Orlických hor stáčející se k jihu.
Buková hora s nadmořskou výškou 958 m je druhým nejvyšším kopce tohoto hřebene a v poslední době je také vyhledávanou lyžařskou lokalitou. Sjezdovky zde míří jak k Čenkovicím na západě hory, tak i k Mlýnici na východním svahu. Kromě toho je zde také množství tras pro běžkaře a mnozí z nich netuší, že právě pod jednou z těchto cesta pramení Moravská Sázava.
Samotný parmen leží mimo značené cesty. Jen malá šipka na stromě při příchodu od silnice mezi Výprachticemi a Čenkovicemi navede zájemce na lesní cestu mířící k pramenné úžlabině. Zde však musíme být velmi pozorní. Poté co cestu přetne první potůček, musíme se vydat podél něj vzhůru. Ani to však není jen tak. Časté mokřiny a podmáčená místa prozrazují, že pramen Sázavy zdaleka není jen jeden, ale že jsou to, jak už to u těchto horských bystřin bývá, desítky a stovky studánek a pramenů, které někde dole na kraji lesa vytvoří potok, který se později stane řekou.
Vystoupáme-li až na dohled k okraji lesa, spatříme zbytek mohutného muku, který se pomalu rozpadá nad malou studánkou. Ta je neznatelně ohraničena několika kameny, ale většinou je zcela zapadána listím. Nad ní prozrazuje tabulka s logem Povodí Moravy, že právě zde pramení Moravská Sázava. I když toto místo není nijak vzdáleno od lidských cest, málokdy zde potkáte člověka. Přitom cesta na vrchol Bukové hory vede nějakých sto metrů odsud.
Moravská Sázava pod pramenem rychle sílí a již ve Výprachticích, což je první vesnice na toku, kdysi poháněla mlýn. Zajímavé je, že pod zdejší pilou odbočuje dokonce na západ a nic nenasvědčuje tomu, že by měla končit na Moravě. Její tok tak pokračuje k jihu. Projde Albrechticemi a vesnicí Sázava, které řeka dala jméno a pod Žichlínkem se konečně stočí k východu. Obepne u Třebařova strategicky zvolené návrší, na němž stojí zbytky kláštera Koruna Mariina a pak už přes Krasíkov zamíří k Tatenici a do úzkého údolí vedoucího až k Zábřehu.
Na Moravu vchází řeka u Hoštejna. Právě zde přijímá svůj největší přítok, řeku Březnou, která své vody sbírá v Kralické brázdě. Málokdo ví, že údolí Moravské Sázavy bylo považováno za jeden z nejtěžších oříšků při stavbě železnice mezi Prahou a Olomoucí. I proto se zde trať roztančila desítkami zákrut a zatáček, které napřímila až přestavba na rychlostní koridor. Zábřeh je poslední lidskou enklávou na toku řeky, která pod ním mizí v lukách nivy řeky Moravy, se kterou splyne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
