Moravská Sázava pramení jen kousek od sjezdovek Bukové hory
Pramen Moravské Sázavy, která se na východ od Zábřeha vlévá do Moravy, najdeme na západních svazích Orlických hor. Že je to divné? Ano, ale je tomu skutečně tak. Potvrzuje to i dnešní pohlednice, která vás pozve přímo k prameni. Připravuje Miroslav Kobza.
Moravská Sázava není žádný veletok, přestože je druhou největší řekou šumperského okresu a odvodňuje území o rozloze větší než 500 kilometrů čtverečných. Přesto je její pramen pro mnoho obyvatel jejího údolí místem naprosto neznámým.
Tok Moravské Sázavy je zvláštní. Měří necelých 55 kilometrů a protéká zčásti Pardubickým a zčásti Olomouckým krajem. Soutok řeky s Moravou, který najdeme daleko od lidských obydlí mezi Leštinou, Zvolí, Rájcem a Zábřehem, je stejně opuštěný jako její pramen.
Zatímco soutok se nachází v nadmořské výšce cca 260 metrů nad Mořem, za pramenem si musíme vystoupat pěkně vysoko – až do výšky asi 810 metrů na úbočí Bukové hory.
To je další pozoruhodnost Moravské Sázavy, že ač řeka s Moravou ve jméně pramení ve východních Čechách a dokonce na západním svahu pohoří, které se horopisně připojuje do masívu Orlických hor. Bukovohorská hornatina je totiž skutečně považována za výběžek Orlických hor stáčející se k jihu.
Buková hora s nadmořskou výškou 958 m je druhým nejvyšším kopce tohoto hřebene a v poslední době je také vyhledávanou lyžařskou lokalitou. Sjezdovky zde míří jak k Čenkovicím na západě hory, tak i k Mlýnici na východním svahu. Kromě toho je zde také množství tras pro běžkaře a mnozí z nich netuší, že právě pod jednou z těchto cesta pramení Moravská Sázava.
Samotný parmen leží mimo značené cesty. Jen malá šipka na stromě při příchodu od silnice mezi Výprachticemi a Čenkovicemi navede zájemce na lesní cestu mířící k pramenné úžlabině. Zde však musíme být velmi pozorní. Poté co cestu přetne první potůček, musíme se vydat podél něj vzhůru. Ani to však není jen tak. Časté mokřiny a podmáčená místa prozrazují, že pramen Sázavy zdaleka není jen jeden, ale že jsou to, jak už to u těchto horských bystřin bývá, desítky a stovky studánek a pramenů, které někde dole na kraji lesa vytvoří potok, který se později stane řekou.
Vystoupáme-li až na dohled k okraji lesa, spatříme zbytek mohutného muku, který se pomalu rozpadá nad malou studánkou. Ta je neznatelně ohraničena několika kameny, ale většinou je zcela zapadána listím. Nad ní prozrazuje tabulka s logem Povodí Moravy, že právě zde pramení Moravská Sázava. I když toto místo není nijak vzdáleno od lidských cest, málokdy zde potkáte člověka. Přitom cesta na vrchol Bukové hory vede nějakých sto metrů odsud.
Moravská Sázava pod pramenem rychle sílí a již ve Výprachticích, což je první vesnice na toku, kdysi poháněla mlýn. Zajímavé je, že pod zdejší pilou odbočuje dokonce na západ a nic nenasvědčuje tomu, že by měla končit na Moravě. Její tok tak pokračuje k jihu. Projde Albrechticemi a vesnicí Sázava, které řeka dala jméno a pod Žichlínkem se konečně stočí k východu. Obepne u Třebařova strategicky zvolené návrší, na němž stojí zbytky kláštera Koruna Mariina a pak už přes Krasíkov zamíří k Tatenici a do úzkého údolí vedoucího až k Zábřehu.
Na Moravu vchází řeka u Hoštejna. Právě zde přijímá svůj největší přítok, řeku Březnou, která své vody sbírá v Kralické brázdě. Málokdo ví, že údolí Moravské Sázavy bylo považováno za jeden z nejtěžších oříšků při stavbě železnice mezi Prahou a Olomoucí. I proto se zde trať roztančila desítkami zákrut a zatáček, které napřímila až přestavba na rychlostní koridor. Zábřeh je poslední lidskou enklávou na toku řeky, která pod ním mizí v lukách nivy řeky Moravy, se kterou splyne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
