Muzeum romské kultury otevřelo Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách

Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995, proces výstavby památníku ale komplikovala situace kolem výkupu vepřína od soukromého vlastníka. Nakonec stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi a s bouráním se začalo předloni v červenci. Zbytky jedné haly vepřína se staly součástí památníku, který popisuje historii místa. Celkem výstavba stála 102 milionů korun. 

Památník se pro veřejnost otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt|foto:Matěj Vodička, Český rozhlas

„Je pro mě velmi pozitivní zprávou, že se podařilo celý projekt dotáhnout do konce," uvedla dnes při slavnostním otevření památníku ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Areálu Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku dominují kruhy a dvě torza haly bývalého vepřína, který byl na místě bývalého koncentračního tábora od 70. let. Ve vnitřní části památníku návštěvníci najdou texty, fotografie, hlasy pamětníků či archeologické předměty. Areál zabírá přes 100.000 metrů čtverečních, včetně blízkého nouzového hřbitova, kde je památník. Venkovní část nově vzniklého areálu je návštěvníkům přístupná celoročně, návštěvnické centrum podle otevírací doby. 

„Vnitřní expozice obsahuje audiovizuální nebo jen audio body, které provedou návštěvníka celým příběhem od předválečného života Romů po současnost. Dále jsou zde vitríny, které obsahují originální předměty z tábora nebo jejich repliky. A další audio záznamy jsou venku, kde tlačítkem si spustí v českém, německém a anglickém jazyce další vyprávění,“ popsala expozici její autorka Anna Míšková z Muzea romské kultury.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách|foto:Luboš Pavlíček, ČTK

Vnější podobu areálu měli na starosti krajinářští architekti. Jedna přímá cesta vede ke kruhu, pietnímu chodníku, který obepíná prostor bývalého tábora. Uvnitř kruhu bude pouze louka. „To má symbolizovat prázdnotu, jako symbol lidí, kteří romský holokaust nepřežili. Na chodníku jsou kovové paprsky se jmény lidí, kteří prošli táborem, i s doplněním, zda přežili, či nikoli. Některé jsou prázdné, kdyby se ještě někdo dohledal,“ popsal autor návrhu, architekt Jan Sulzer. Další dvě cesty jsou delší, křivolaké, vedou podél areálu, slouží k edukaci, protože tam jsou panely s dalšími informacemi. 

Zbytek prostoru postupně zaroste les, který se skládá z listnatých i jehličnatých stromů. „Vysadili jsme 16.000 stromů, které pochází z orlické školky a jsou darem Karla Schwarzenberga. Les je jako metafora společenství. A my pracujeme jak s prostorem, tak časem, protože až stromy vyrostou, návštěvník od vchodu na konec neuvidí, musí projít lesem a pak se mu otevře prázdný prostor s kruhem,“ popsala záměr krajinářská architektka Lucie Vogelová z firmy Terra Florida.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. 

Památník se pro veřejnost otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt.