Na syndrom vyhoření má nárok i mladá generace. Neschopnost zvládnout tempo přece není lenost, říká novinářka Linda Bartošová

22. duben 2022

V měsících, kdy v rámci neplaceného volna léčila zdravotní neduhy a zvažovala, jak dál pojmout pracovní život spjatý s Českou televizí, dokončila moderátorka a reportérka Linda Bartošová knihu rozhovorů nazvanou Novinářky. Spolu s deseti kolegyněmi včetně Světlany Witowské či Daniely Drtinové v ní poodhaluje zákulisí novinářské práce, dodává odvahu a otevírá témata spojená s kariérou a mateřstvím. O knize i o balancování práce a života mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Linda Bartošová: Novinářky

Od 27 let se začala pravidelně objevovat v nejexponovanějších pořadech České televize, moderovala Události i Události, komentáře a také pořad Interview ČT24, díky stopáži a možnosti jít víc do hloubky její nejoblíbenější formát. Loni na podzim ale Linda Bartošová ohlásila, že si bere v televizi půlroční neplacené volno.

„Jako mladá jsem se v České televizi dostala k velmi seriózním tématům, měla jsem velkou zodpovědnost vůči lidem. Během volna, kdy jsem léčila zdravotní a psychické obtíže, jsem přišla i na to, jak strašně jsem za tu dobu zvážněla,“ řekla ve Vizitce.

Moje strategie? Upřímnost na všech frontách

Největší boj v sobě sváděla v době, kdy se rozhodla, že svůj dream job, na kterém pracovala od dvaceti let, dobrovolně opustí. „Odešla jsem ze skvělých pořadů, z pozice, o které jsem si nikdy nemyslela, že ji budu mít,“ konstatuje. K rozhodnutí ji dohnal stres, vyčerpání, nedostatek času na nejbližší i potřeba zhodnotit, co je vlastně ještě schopná a ochotná této práci dát.

Řada kolegů jí dala najevo, že její rozhodnutí je pro ně výrazem slabosti, a ve společnosti se rozvinula diskuse o tom, kdo vlastně dnes má nárok na syndrom vyhoření. „Není to moc férová debata, mnoho starších novinářů to rámuje tak, že oni naplno pracovali celou dobu a na pauzu nemohli ani pomyslet. Ale to, co zažívají mladí lidé dnes, je nepřenosná zkušenost. Jsou neustále pod palbou informací a vjemů, žijí ve společnosti, která glorifikuje výkon. Mladá generace je citlivá, to se ale, podobně jako neschopnost zvládat nastavené tempo, nerovná lenosti nebo neochotě pracovat.“

Linda Bartošová

Během pauzy dospěla Linda Bartošová i k tomu, že není možné zalíbit se všem a že svou hodnotu nemusí stvrzovat tvrdou prací. V minulosti spíš poslouchala, o čem mluví ostatní, teď se ale věci mění. „Dorostla jsem do toho, že už nechci mlčet. V tom, co říkám, chci být odvážná a autentická, i když to lidem kolem mě nebude konvenovat. Moje strategie je upřímnost na všech frontách.“

Upřímnost a otevřenost je ostatně velkou devízou nedávno pokřtěné knihy Novinářky, již dokončila právě během televizní pauzy. Nakladatelství mělo nejprve zájem o Lindin osobní příběh, který zahrnuje cestu od modelingu přes studia novinařiny do České televize, autorka se ale rozhodla pro jiný text. Novinářky tak nabízejí deset rozhovorů s deseti výraznými profesionálkami, v nichž se detailně řeší pracovní strategie, odvaha, sebevědomí, neférové posuzování, ale i kloubení práce a mateřství. O knize určené všem lidem, kteří chtějí o novinářské práci a jejím zákulisí vědět něco nového, ve Vizitce mluvila Linda Bartošová taktéž podrobně.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.