Napoleonskou cestou na Konicku vstříc relaxaci
Výchozí bod našeho putování, které má být inspirací pro zimní běžkařské i pěší túry je nad obcí Kladky. Tady, v místě zvaném Vyšehrad, se odbočuje ze silnice na starou formanskou cestu, kterou využilo napoleonské vojsko, když tudy táhlo směrem ke Slavkovu. Známá bitva tří císařů se odehrála před dvěma sty deseti lety 2. prosince 1805.
První malou odbočkou z cesty zvané Napoleonka uděláme hned na začátku, abychom se podívali na lyžařský areál rozkládající se vedle zmíněných Kladek. Je důležité být pozorný, všimnout si plakátu a při průjezdu obcí mezi domy správně odbočit z hlavní silnice směrem k polím.
U sjezdovky se setkáváme se starostou Kladek Josefem Hofmanem, který je také členem lyžařského oddílu zdejšího Sokola, provozovatele areálu. „Ten areál se rodil v letech – 2003 a 2004, kdy se vybudoval první vlek se zasněžovacím systémem. Tradice tu byla už z osmdesátých let, kdy naši předchůdci z řad Sokola vybudovali malý kotvičkový vlek.
Dnes máme tři sněžná děla, kterými jsme schopni pokrýt celou sjezdovku. V poslední době nám hodně pomáhají, protože nebývají nejlepší přírodní sněhové podmínky. Areál se rozjíždí většinou o vánočních svátcích a je v provozu do března,“ říká starosta. Dále nám prozradil, že tu funguje tu lyžařská i snowboardová škola a sjezdovka s dvou-kotvovým vlekem je dlouhá přes sedm set metrů s převýšením kolem sta metrů.
Jak už jsme výše zmínili, okolní zvlněná krajina láká běžkaře. „ Běžecké trasy jsme se snažili tady organizovat tím, že jsme si koupili sněžný skútr a vytvořili jsme stopy kolem Kladek směrem ke Konici, hlavně po Napoleonce. Bohužel poslední dobou je sněhu málo, takže ta stopa vydrží krátkou dobu,“ posteskl si Josef Hofman.
My se dále vydáváme po staré cestě od dřívější formanské hospody nad obcí směrem k remízkům na hřebeni. Tady se naskýtají krásné výhledy do okolního kraje a také dál až na hřeben Hrubého Jeseníku i na masiv Králického Sněžníku.
Stará cesta dále protíná katastr Jesence. Tady se zastavíme na vrchu Horka u zámku a neobvykle tvarovaného kostela sv. Liboria, jehož návrh bývá někdy připisován architektovi Janu Blažeji Santinimu – Aichelovi. Byl postaven v letech 1711 - 1714 z odkazu paní Zuzany Kateřina Liborie Prakšické za Zástřizl. V roce 1689 se šedesáti šesti letá vdova provdala za mladičkého pětadvacetiletého Františka Valtera z Dietrichštejna. Předešlou kapli sv. Liboria prý paní ze Zástřizl postavila jako poděkování za uzdravení. Dozvídáme se od našeho průvodce po Napoleonce, historika Jána Kadlece.
S ním se vydáváme do Březska, kolem místa, kde kdysi, jak se píše v kronice Ladína, stával pomník dělostřelce z dob napoleonských válek. Odtud pokračujeme ke kapli v Zavadilce. Po cestě míjíme kapličku, k níž se váže hrůzný příběh z dob třicetileté války. Název Horní Zavadilky nad Konicí – osady obce Budětstko - připomíná, že tu kdysi fungoval zájezdní hostinec. Zdejší kaplička má ve věži zvonek sv. Bartoloměje, pro který podle starého příběhu kdysi jel místní familiant s trakařem do Olomouce. V době první světové války se podařilo zvon zachránit, při druhé byl zrekvírován, ale po válce byl nalezen v Hamburku a dovezen zpět.
Naši cestu uzavřeme u zámku v Přemyslovicích. „Na místě dvora postavil továrník Karel Příza letohrádek Emerencin pojmenovaný podle své manželky Emerencie, později byl přestavěn na zámek ve stylu windsdorské novogotiky,“ říká historik Ján Kadlec na konci naší cesty.
V těchto místech už je silnice sledující starou formanskou cestu dost frekventovaná. „ Dá se říct, že pro běžkaře je nejvhodnější úsek z Vyšehradu nad Kladkami směrem k Zavadilce, což je asi deset kilometrů. Ty další úseky jsou kopírované současnou silnicí, a tam bych nedoporučoval běžkařům se objevit,“ dodává náš průvodce.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
