„Nevzniká nic, co by mohlo půdu zatěžovat.“ V Brně testují hnojivo z bakterií, které se samy chrání

„Tak, toto jsou naše bakterie, ze kterých jdeme udělat biohnojivo,“ ukazuje s baňkou v ruce Diana Černayová na Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické brněnského Vysokého učení technického.

Jaký je rozdíl mezi biohnojivem a běžným projevem? „Běžné hnojivo se v půdách často hromadí, což může v některých případech vést k erozi. Kdežto naše biologické najevo je pro půdu ekologičtější,“ prohlašuje vědkyně.

Čtěte také

I biozemědělství někdy znamená pro přírodu víc škody než užitku. Jak pěstovat a neničit?

Její roztok obsahuje bakterie, které pomůžou rostlinám růst. Nalít je do půdy samotné ovšem není nejefektivnější. „Tak se to doteď dělalo. Problém je v tom, že aplikace do půdy snižuje odolnost těch bakterií: snáze odumírají a jejich efekt na půdu nemá dlouhého trvání,“ vysvětluje Černayová, proč z tekutiny potřebuje vyrobit gel.

Gelotvorné bakterie

Pipetou jsme proto bakterie nanesli na činidlo, které spolu s bakteriemi vytvořilo gel. „Toto biohnojivo ještě není hotové. Kvůli zachování delší skladovatelnosti by bylo vhodné tento gel ještě dále vysušit,“ vysvětluje Martin Súkeník z Ústavu fyzikální a spotřební chemie brněnského Vysokého učení technického.

Vzorky vysušeného biohnojiva má jednak v podobě prášku, jednak ve zvláštním slepenci jakýchsi nudliček. „Toto biohnojivo přímo nasypeme k těm rostlinám. Toto by mohli dělat přímo zemědělci v praxi a taktéž jakýkoli zahrádkář,“ říká Súkeník.

V ochranném gelu vydrží hnojivo déle. „To je právě největší výhoda této technologie, protože gelová forma dává bakteriím ochranný obal, který jim zajišťuje dlouhodobější účinky půdě,“ říká Petr Sedláček z Ústavu fyzikální a spotřební chemie brněnského Vysokého učení technického.

Čtěte také

Půda není kontaminovaná jen pesticidy. Jak ovlivňují potravinový řetězec třeba běžná léčiva?

Nezávadný rozklad

Problém běžných anorganických hnojiv, tedy že často pronikají do spodních vod, u těchto biohnojiv podle něj nehrozí. „Naše hnojiva se v půdě postupně rozpadají. To také umožňuje ten jejich dlouhodobější účinek spojený s tím, že bakterie se postupně uvolňuje ke kytičkám, kde účinkují. A zároveň produkty takového přírodního rozkladu nejsou nijak závadné, takže nám nevzniká nic, co by mohlo půdu chemicky zatěžovat,“ vysvětluje Sedláček.

Ačkoli gelová hnojiva existují už delší dobu, tato by měla být levnější. „Do takovýchto preparátů musíte přidat gelotvornou složku, která je velmi drahá. Uvádí se, že náklady na tento externí polymer tvoří až jednu pětinu celkových nákladů této technologie. A my právě tím, že používáme bakterie, které si sami tento polymer vytvoří, tento drahý krok přeskakujeme,“ dodává.

Vědci z VUT by měly výzkum nových biohnojiv dokončit příští rok a brzy začnou jednat s možnými výrobci.