Občanské sdružení Babáky bojuje proti stavbě větrné elektrárny

Pavel Šmaha: V těchto místech by samozřejmě ten stát měl vypsat nějaký konkurz na firmu, přihlásilo by se deset firem a vybere se ta, která to postaví nejekonomičtěji, s největší opatrností na tu krajinu, s ohledem na obyvatele a tak dál a tak dál. Dneska to funguje tak, že lobbisté shánějí místa a snaží se přesvědčit zastupitele o svý pravdě a postaví tam co chtěj, aniž by měli ohledy na to, jestli to ta krajina unese nebo neunese.

Naďa Kubínková: Každá stavba větrné elektrárny potřebuje souhlas obce. V Holetíně zařizuje stavební povolení společnost Fore. Ta zatím nezaštiťuje ani jednu stavbu větrné elektrárny v České republice, ale zatím připravuje pouze projekty. Jednatel společnosti Fore Luděk Pokorný tvrdí, že lokalita Horního Holetína je pro stavbu vhodné místo.

Luděk Pokorný: Zatím předběžně počítáme, že ano, ale samozřejmě nechceme nic podceňovat a na místě budeme instalovat roční měření rychlosti větru, které by mělo vlastně potvrdit naše domněnky, že ten vítr tam je.

Naďa Kubínková: Za nejpříhodnější lokality pro stavbu větrných elektráren lze považovat plochy v nadmořských výškách zpravidla nad 700 metrů. Podle Pavla Šmahy z občanského sdružení Babáky se větrná energie nevyplatí. Poukazuje na závěr Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pavel Šmaha: Mezi nejrizikovější patří větrná energie, která je jednou z nejdražších energií. Patří mezi přerušované zdroje energie, nedá se s jistotou spoléhat na výskyt a intenzitu větru a v podmínkách České republiky má malý potenciál.

Naďa Kubínková: Stavba čtyř stopadesátimetrových větrníků v Holetíně bude stát 320 milionů korun. Jednatel společnosti Fore Luděk Pokorný počítá s návratností investice až za patnáct let.

Luděk Pokorný: Potom to konkrétní měření rychlosti větru přesně nám řekne, v jaké té relaci se pohybujeme a samozřejmě životnost těch elektráren je až v dnešní době dvacet pět let, takže se předpokládá, že by na místě ty elektrárny byly v provozu i po delší dobu, než je těch patnáct let.

Naďa Kubínková: Odpůrce větrné elektrárny v Holetíně Pavel Šmaha tvrdí, že se tato investice nevyplatí.

Pavel Šmaha: Výhodu z toho má jenom ten, který sem prodá to zařízení a ten, který to postaví, protože dostane zas za to postavení zaplaceno. A jestli to foukat nebude, tak potom tady nějaká firma se položí, státu zůstanou ty elektrárny, bance zůstane půjčka a zůstane tady pomník nějak lidský hlouposti.

Naďa Kubínková: Starosta Holetína František Kalous se stavbou elektrárny souhlasí. Mezi výhody počítá i fakt, že by obecní pokladna navíc každoročně získala od investora 250 tisíc po dobu patnácti let.

František Kalous: Byla by to asi zřejmě zase nějaká taková atrakce. Ale budou další oponenti, kteří proti tomuto budou a nejsme přesvědčeni o tom, že to dopadne.

Naďa Kubínková: Většině starousedlíků stavba větrné elektrárny mezi Holetínem a Horním Babákovem příliš nevadí.

Projev občana: Já s tím souhlasím, protože mě to je jedno. Já myslím, že jo, že by to bylo prospěšný. Nemůžem žít postaru, chodit ve dřevákách a jezdit s trakařem. Musíme jít dopředu.

Ne nevadilo. Já si myslím, že jo. Že si myslím, že to není hlučný a že by to nemělo jako vohrozit lidi.

Naďa Kubínková: Obec přesto vyhlásila anketu. Něco málo přes 50 procent oprávněných voličů hlasovalo pro větrnou energii. Občanské sdružení odpůrců se však vzdát nehodlá. Tvrdí, že anketní otázka byla špatně položena. Navíc podle Pavla Šmahy mají lidé nedostatečné informace o negativních vlivech takové stavby.

Pavel Šmaha: My jako to občanský sdružení se snažíme vším možným způsobem jim ty informace dodat, aby se prostě rozhodli opravdu zodpovědně.

Naďa Kubínková: Jestli budou odpůrci větrných elektráren v Holetíně úspěšní a nebo dopadnou jako don Quijote s boji s větrnými mlýny, ukáže teprve čas.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.