Olga Havlová byla celý život Václavovi oporou a on si to uvědomoval

20. prosinec 2013

Na Dvojce jsme si připomněli nedožité osmdesáté narozeniny Olgy Havlové, zakladatelky Výboru dobré vůle, první porevoluční první dámy, uznávané osobnosti disentu a v neposlední řadě manželky Václava Havla.

Sborník vzpomínkových textů a rozhovorů této osobnosti uspořádala Anna Freimanová, kterou jsme v našem pořadu přivítali.

O rodině a lásce k divadlu
Olga Havlová byla složitá a pozoruhodná osobnost, která to neměla se svým manželem lehké. „Zvládla to a byla mu celý život oporou. A on si to uvědomoval.“ Jednou z jejích vlastností bylo, že nebyla důvěřivá. „Ale dokázala lidi odhadnout a Václavovi dokázala často napovědět, co může od lidí očekávat. Často měla pravdu.“ Její rodina prý byla skvělá a pro Olgu Havlovou hrála velkou roli. „Zvala je na Hrádeček nebo do Lán. Měla krásný vztah se svojí sestrou. City si navzájem moc neprojevovaly, ale měly se velmi rády. Celá její rodina pro ni byla velmi důležitá.“ V umělecké i politické scéně byla velmi respektovaná. Měla i spoustu koníčků: divadlo, literatura a čtení. „Jako mladá chodila do dramatických kurzů a celý život chodila ráda do divadla. Ale vybírala si.“

O strachu
Jak prožívala dobu, kdy byl Václav Havel ve vězení? „Její síla byla v tom, že vydržela. Ale i ona měla strach. Bývala často sama doma, chodila na výslechy a byla i sama zavřená. Všechno to ale zvládla a i když jí bylo úzko, nedávala to na sobě znát.“ Po sametové revoluci v r. 1989 se z ní stala první dáma. „Nevylučuju, že z toho měla strach a byla si vědomá, že je to těžká role. Myslím, že se s tím vyrovnala výborně.“

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.