Richard Hindls: Drtí nás inflace. Standardní ekonomické nástroje v nestandardních dobách ale nefungují

„Situace, ve které se nacházíme, je poměrně složitá. Složitější o to, že vlastně všechno, co se děje, nemá ekonomické kořeny. Ať už to byl covid nebo teď válka na Ukrajině. Nic z toho nemá ekonomické příčiny, ale my všichni velmi silně a citelně ekonomické důsledky pociťujeme,“ hodnotí ekonom, statistik a emeritní rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls.

Na jednu věc se ale podle něj zapomíná. I svět před covidem už na tom nebyl ekonomicky dobře. „Už někdy kolem roku 2018 neměla ekonomika daleko k recesi. Pak přišel covid a Ukrajina a už se v tom vezeme. Nikdo neví, jak to s covidem dopadne. A ani válku na Ukrajině, která je v tomto století naprostou šíleností, nikdo neočekával. Důsledky jsou nicméně velmi vážné.“

Ekonomické důsledky

Ekonomickým důsledkem pandemické situace byla zejména snaha rozhýbat ekonomiku. „Samozřejmě na nás dopadly vlivy z okolí, ale v konečném důsledku pandemie přivodila efekt, a sice pumpování peněz do ekonomiky. Přirozená snaha zachránit všechno, co se dá, spočívala v tom, že se pumpovaly peníze do ekonomiky, což se pochopitelně promítlo do vývoje inflace a cen.“

Čtěte také

„Čeho jste ochotni vzdát se pro mír?“ O ekonomických dopadech ruské invaze na Ukrajinu diskutují ekonomové Richard Hindls, Lukáš Kovanda a Antonie Doležalová

Kdyby nebylo rusko-ukrajinského konfliktu, možná by se z toho dle mínění ekonoma dalo nějakým způsobem vybřednout. „Bavili bychom se zřejmě o deficitech ve státním rozpočtu a o určité rozpočtové nezodpovědnosti. Nebavili bychom se ale o dalších dramatických věcech, jako jsou ceny plynu, nedostatek ropy nebo nejrůznější sankce, které samozřejmě dopadají na obě strany konfliktu. Průběh situace byl tedy vlastně vyvolán něčím, co je úplně mimo naše myšlení a chápání, nasčítaly se k tomu ale další ekonomické prvky.“

Jako třeba super hrubá mzda. „Od začátku to byl nesmysl, ale další nesmysl byl zrušit ji zrovna teď. Ona se měla zrušit před 10 lety nebo možná za tři roky. Ale zrušit ji teď, abychom napumpovali peníze do ekonomiky? Výsledkem je, že rozpočet utrpěl další díru ve výši 95 miliard.“

Těžko predikovat

Jak z dané situace co nejlépe ven? „Myslím si, že děláme, co můžeme. Problémem je naprosto nepredikovatelná situace. My nevíme, jak dlouho to ještě bude trvat na východ od nás, nebo zda se to ještě nezhorší. My přesně nevíme, co se bude dít s inflací. Když se podíváme na výsledky, tak ta čísla jsou skutečně hrozná. Naše inflace je třetí nejvyšší v Evropě. Horší už je na tom jenom Estonsko a Litva.“

Čtěte také

Ilona Švihlíková: Kam až se vyšplhají ceny potravin? Můžeme mít problém se uživit

„Samozřejmě máme standardní nástroje, to znamená nástroje měnové politiky, případně posilování a oslabování. Ale úplně nefungují. Když se podíváte na poválečnou situaci v Německu před nástupem Hitlera, tak tam standardní nástroje také nefungovaly. Standardní nástroje v těchto nestandardních dobách fungují prostě jenom velmi omezeně.“

Podle Richarda Hindlse nepřispívá ani nejednotnost Evropské unie, která odhaluje její slabost. „Jednou EU říká to, jindy zase ono. Rusko si našlo cestu pro svoji ropu směrem k Indii a směrem k Číně a už o tom vážně jedná. Takže i sankce, které nepochybně Rusko zasáhly, zasáhnou i nás. Není to prostě černobílé. Někdo si pomůže tak, někdo jinak. Jak to bude, ale předvídat nejde.“