Rodič ve vězení? Trpí hlavně děti, které opravdu za nic nemůžou, říká koordinátorka vězeňského společenství
V Česku je ve vězení skoro 20 tisíc lidí, doma na ně čeká víc než 40 tisíc dětí, které sice nic neudělaly, ale nesou si s sebou stigma rodiče ve vězení. „Pracujeme s nimi už asi 14 let a vidíme, že dítě odchodem rodiče doopravdy trpí. Dokonce se říká, že trauma je až tak velké, jako kdyby rodič zemřel,“ říká Jitka Vrbová, koordinátorka Mezinárodního vězeňského společenství. Muzikanta Ondřeje Škocha osudy dětí natolik zasáhly, že ho napadlo s nimi napsat píseň.
„Aby píseň Srdce za zdí byla autentická, řekli jsme si, že to musí napsat samotné děti. Na Andělských kempech, které pro ně vězeňské společenství pořádá, jsme je poprosili, aby zkusily napsat části textu, úryvky veršů nebo jiné postřehy z jejich života,“ popisuje muzikant Škoch.
„Nakonec jsme od nich dostali několik popsaných stran až rapového textu – a písnička, kterou pak s námi, zpívají, byla na světě a je hodně silná,“ dodává hudebník v pořadu Hovory.
Čtěte také
Mezinárodní vězeňské společenství vypracovalo společně s Katedrou sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity výzkum o postojích uvězněných rodičů i samotných dětí. „Výzkum jen potvrzuje to, co už dlouho víme, a to, že si děti vězňů zaslouží normální dětství, ale najednou se dostanou do role dospělého,“ vysvětluje Vrbová.
„Starší děti tak hlídají menší sourozence, jedna holčička dokonce znala výše nájmů, jak se rodina často stěhovala. Výzkum nám také víceméně potvrdil, že si trauma děti nesou do vlastního života – týká se to jejich sebepoškozování a hlavně stigmatizace ze strany společnosti,“ doplňuje Vrbová.
Čtěte také
„A je tu ještě jedna důležitá věc – a týká se to pedagogů i sociálních pracovníků, kteří nevědí, jak o tom s nimi vůbec mluvit. Ale to, že je táta nebo máma za mřížemi, jim často neřekne ani druhý rodič. Dítě se tak dozví, že jel na služební cestu apod. Ale ony tuší, že něco není v pořádku, a pak u nich vznikají různé psychické problémy.“
S tím souhlasí i muzikant Škoch: „Protože pokud je to dítě na tom špatně doma i ve škole, protože spolužáci dokážou být opravdu zlí, jak se pak má cítit? Je to cesta k drogám, alkoholu, partičkám atd. Začátek je to nejpodstatnější, takže se k nim prostě společnost musí chovat, jako kdyby to byly úplně normální děti, protože ony za své rodiče opravdu nemůžou,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové.
Související
-
Muži za mřížemi víc drží basu, u žen jsou pojítkem děti, soudí kaplan z ženské věznice
Slyšeli jste někdy o práci vězeňského kaplana? Aleš Kocián svou profesi přirovnává k faráři anebo psychologovi s duchovním zázemím. Často se stará také o nevěřící lidi.
-
Herci za mřížemi
Nejen mnozí protektorátní politici skončili po druhé světové válce za mřížemi. Také někteří herci. Kteří a proč? Nad tím se zamýšlí v dokumentárním pásmu Milan Kudrys.
-
Pro členy valdické vězeňské kapely Valda gang je hudba nadějí a únikem v životě za mřížemi
Stojíme v nejstarší kapli v Čechách, která je součástí bývalého kartuziánského kláštera a na hodinu zapomínáme, že jsme zároveň v ostře střežené valdické věznici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
