Tolkienův svět se do mě propsal jako máloco jiného, říká Klára Krásenská
Setkání s knihami napříč prostorem a časem.
„Zprvu podnítil dětskou vášeň pro tvoření map, písem a jazyků, zároveň závratně rozšířil pojem o velké cestě: v Pánu prstenů se ostatně paralelně odvíjí cest hned několik,“ říká Klára Krásenská. „V překladu Stanislavy Pošustové jsem se navíc střetla s neobyčejně bohatým jazykem, který skýtal množství stylových vrstev. Z paměti lovím úvaly, žleby a hvozdy a haluzky, bílé břízy a mohylové vrchy, nemluvě o důmyslně překládaných místních a rodových jménech. Jazyk vyprávění se mi tu ukazoval lehký a hravý i závažný a těžko proniknutelný. Pán prstenů se mnou rostl a jeho kultivovanost ve mně postupně utvářela citlivost pro pojmy, jako je zranitelnost nebo ušlechtilost. V poslední době čtu Pána prstenů jako velký příběh o smrti.“
Související
-
Klára Krásenská: Vydat se k vidění. Výběr ze sbírky Mýtinami nominované na výroční cenu Litera
Básně Kláry Krásenské nás zvou do přírody. Jak banálně to zní! Pro autorku je ovšem les či krajina venkova místem, kde se rozpíjejí kontury vlastního vidění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.