Zdravé stravování a aktivita! Jsme zodpovědní i za své stárnutí, připomíná gerontoložka

25. červenec 2019

Podle studie Češi začínají mít vážné zdravotní problémy po šedesátém roce věku. Například ve Švédsku je to ale i o deset let později. V čem je problém? Odpovídá předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Iva Holmerová.

„Děláme chyby na všech frontách,“ varuje gerontoložka. Zdraví totiž podle ní není jen otázkou člověka, ale celé společnosti.

Čtěte takéDélka zdravého života Čechů za 50 let téměř nevzrostla. Vážná nemoc je potká po šedesátce

Tou zásadní věcí je prostředí, které by umožňovalo žit zdravěji. Lidé například chtějí jezdit na kole, ale cyklostezky jsou mnohdy krátké a nikam nevedou. Dalším problémem jsou nabídky stravy.

„Nejsou k dispozici zdravější alternativy,“ upozorňuje s tím, že v restauracích a občerstveních není výběr pro všechny, a to včetně vegetariánů a veganů.

Na druhé straně souhlasí s tím, že lidé v postkomunistických zemích se teprve učí nést zodpovědnost za své zdraví. Teorii ale rozšiřuje – lidé jsou zodpovědní za celý svůj život včetně stárnutí.

Domácí péče zaostává

V Německu nebo ve skandinávských zemích dbají na to, aby staří lidé byli co nejdéle soběstační. I v této oblasti máme podle Holmerové co dohánět. Řeč je především o domácí péči.

Se soběstačností seniorů pomáhají specializovaní rehabilitační pracovníci. Ti by měli být vždy součástí týmu, který zahrnuje další pracovníky – kvalifikované ošetřovatele, psychology, logopedy… „Ve Skandinávii je to běžné, u nás bohužel stále zatím ne,“ upozorňuje. 

Co tedy mohou čeští senioři udělat proto, aby žili zdravější život? Podle Holmerové především využívat takové příležitosti, které zde mají – vyhledávat zdravější stravování, být aktivní a mít život ve svých rukách.

autoři: Jiří Chum , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.