Zkoumat dějiny architektury? V Japonsku to znamená vyšší prestiž i lepší ohodnocení

24. leden 2024

Helena Čapková je historička umění, v Japonsku žije a vyučuje na univerzitě. Angažuje se také v záchraně památek moderní architektury, které se v Japonsku bez milosti bourají a na jejich místě se hned zase staví. „Bohužel většinou něco banálního,“ říká.

Helena Čapková v Japonsku žije už deset let. Po celou dobu se věnuje výzkumu života a díla českého architekta Antonína Raymonda, který je někdy prohlašován za „otce moderní japonské architektury.“ „To je oblíbené klišé,“ říká. Jak to s ním tedy bylo? A jaký měl podíl na americkém bombardování Japonska za 2. světové války? „Navrhoval a stavěl makety částí japonských měst pro účely zdokonalení bombardování,“ vypráví Helena Čapková.

Antonín Raymond se svými zaměstnanci v Kógaičó (Azabu, 1970)

V poslední knize Antonín Raymond in Japan 1948 shromáždila další nové poznatky, mimo jiné vzpomínky jeho kolegů. Publikace v angličtině a japonštině se teď dostává na globální knižní trh. Je složité se prosadit v mezinárodní konkurenci? A jak se žije kunsthistoričce v Japonsku? Prý o něco snadněji než v tuzemsku. „V Česku se kunsthistorie bere jako obor, který moc nepotřebujeme. Už jenom finanční ohodnocení a grantový systém je nefunkční,“ popisuje. V Japonsku je to prý rozhodně lepší. „Je to práce, která je dobře ohodnocená ve srovnání s jinými odvětvími a také má prestiž,“ říká Helena Čapková.

Přišla řeč i na Helenin obývák o velikosti 4,5 tatami a na její kimona. A samozřejmě i sakury a zen a suši – a další japonské stereotypy. Některé jsme vyvrátili a jiné potvrdili.

V Japonsku se bourá a hned zase staví, koloběh je rapidní. A další poznatky japanoložky Heleny Čapkové v novém Bourání.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.