Alena Zemančíková: Krušnohorský zlom

6. březen 2020
Publicistika

Bohatá historie, unikátní výhledy do krušnohorské krajiny, ale i na uhelné elektrárny a chemičku. Minulost a současnost obce Hroznětín na Karlovarsku a jejího okolí nám ve svém příspěvku přiblíží publicistka Alena Zemančíková.

Obec, později město, prosperovalo těžbou stříbra a cínu, patřilo protestantskému panstvu Šlikům, jejichž jeden člen rodu byl popraven na Staroměstském náměstí roku 1621: panství bylo zabaveno, nastala třicetiletá válka a prosperita skončila.

V Hroznětíně se nacházel jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách

Již od 15. století se ve městě usazovali židé, kteří nesměli žít v okolních horních městech ani v Karlových Varech. V Hroznětíně si vybudovali ghetto, synagogu a hřbitov, jeden z nejstarších v Čechách. Ten byl v minulosti zdevastován a rozkraden, na zastavení naučné stezky se dokonce píše, že jeho brána se dnes nachází na soukromém pozemku. Člověk nechápe, proč to ten soukromník nevrátí, vždyť mu to nepatří.

Kolem hřbitova vede nově upravená, označená a informacemi vybavená stezka, až k vyhlídkovému altánu. Na jednotlivých zastaveních se člověk dozví věcné informace o přírodě i o svatých místech, během času nastavěných kolem cesty: většina z nich už dnes neexistuje nebo je připomenuta jen symbolicky.

Zastávky slouží také k tomu, aby se člověk podíval do kraje, kam se mu naskýtají skutečně unikátní výhledy přes Karlovy Vary na Doupovské vrchy, Slavkovský les a nejzápadnější konec Krušných hor. A také na uhelné elektrárny a chemičku. Při tom si také uvědomí krušnohorský zlom, geologický úkaz, z něhož vyvěrají karlovarské teplé prameny.

Podél hřbitova vede stezka, kde se můžete dozvědět něco o místních pověstech

Zastavení jsou však zajímavá i literárně: na většině z nich je napsána pověst, která se k onomu místu váže. Jedná se o krušnohorské, původně německy zapsané legendy a pověsti, které přeložila a pro účely cedulí na stezce působivě zkrátila a převyprávěla Zdeňka Čepeláková. Nejtemnější a nejstrašidelnější z nich se váže k Flaschnerově skále, pod níž stojí zrestaurovaná kaplička, která má místo geologického zlomu před temnými silami chránit.

Procházka zimním lesem umožňuje průhledy do krajiny, holé stromy člověka uklidňují, že zde se nejedná o smrkovou monokulturu a tento les že v boji s kůrovcem nepadne ani v příštím suchém létě. Horské javory jsou v tomto čase jako rostlé dřevěné plastiky.

Dočtete se tu i o lesním dítěti s očima divé zvěře

Zvětralá stěna geologického zlomu je jakoby obestavěna skalami, které jsou z tvrdého kamene a erozi odolávají. Na jedné z nich stojí kříž a u něj krutá pověst o lesním dítěti, které mělo oči divé zvěře. Cesta končí obnoveným altánkem, kde si člověk může všechno zrekapitulovat, a zpátky se dá seběhnout přímo do Hroznětína nebo jít ještě chvíli stezkou až do Merklína. Zvolíme-li druhý způsob, provází nás šumění řeky Bystřice, hluk vlaku, který dole projede, a v údolí se můžeme oddat průzkumu někdejších hydroenergetických staveb, z nichž jedna, vodní elektrárna, pokud si dobře pamatuji, dodnes funguje.

Drobné krajinné vycházky, naučné stezky a vyhlídky vracejí Krušnohoří, v moderní době průmyslem změněnému k nepoznání, jeho paměť, připomínají tvrdý život lidí i nezničitelnou sílu přírody. Vedou k zamyšlení – což se člověku, svištícímu po sjezdovce na lyžích, asi nestane.

autor: Alena Zemančíková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.