Antonio Salieri. Neměl důvod Mozartovi závidět

Největší audioportál na českém internetu

Antonio Salieri | Foto: Profimedia

Příběhy z kalendáře: Antonio Salieri

Desítky let po Mozartově smrti se začala šířit fáma, že ho otrávil Antonio Salieri. Na historickou skutečnost tuto smyšlenku povýšil Puškin ve své hře Mozart a Salieri, kde zobrazil bohem nadaného génia, kterého jedem usmrtí netalentovaný a závistivý kolega z branže. Tyto fámy pak pronikly do populární kultury a přiživil je i Formanův film Amadeus. To, že byl Salieri považován, za velkého Mozartova konkurenta a dokonce vraha, je ale naprostý nesmysl. Zemřel 7. května 1825.

Kdo byl ve skutečnosti Antonio Salieri? Výjimečný hudební skladatel, který sehrál klíčovou roli ve vývoji opery konce 18. století. V době vídeňského klasicismu se osvědčil v císařské dvorní kapele jako muž tradice, schopný odvádět solidní a poctivou práci. On byl garantem, že se tu bude provozovat dobrá hudba. Navíc měl za sebou velké úspěchy se svými operami. Závidět tedy mohl spíše Mozart Salierimu.

Mozartovi přenechal objednávky na opery

Žádné dokumenty nedokládají vzájemnou nenávist obou skladatelů. Naopak Italianissimo, jak Vídeňané říkali Salierimu, se vůči Mozartovi zachoval korektně. V době, kdy zájem o rakouského génia klesl a Mozart se zadlužil, byl to pravděpodobně právě on, kdo mu přenechal objednávky na opery Così fan tutte a La clemenza di Tito.

Salieri také dirigoval některé Mozartovy skladby na koncertech Vídeňské společnosti hudebních umělců a veřejně projevil nadšení nad jeho Figarovou svatbou a Kouzelnou flétnou. A naopak Mozart nenapsal tolik hudby pro žádnou jinou zpěvačku jako pro sopranistku Caterinu Cavalieri, která byla Salieriho oficiální milenkou.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Filip Lukeš

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.