Hadimrška, sedadlo pro tchýni. Speciality starých tatrovek

25. březen 2016

Není vůbec jisté, nakolik to prospělo rodinným vztahům, ale speciální místo v kufru starých tatrováckých lidových vozů kdysi opravdu existovalo a říkalo se mu swiegermuttersitz, tedy sedadlo pro tchýně. I takové speciality měly staré tatrovky.

S někdejším šéfem muzea Karlem Rosenkranzem stojíme u nablýskaného tmavě modrého nablýskaného kabrioletu. Říká se mu také Hadimrška. Je to podle filmu s Vlastou Burianem?

„Prakticky tam vznikl ten název v tom filmu To neznáte Hadimršku a lidé sami od sebe dali té sedmapadesátce, která byla ve své době lidovým automobilem, název Hadimrška,“ vysvětluje Karel Rosenkranz.

Lidové označení Tatry 57 automobilka potom využila v propagaci. Jak ale říká Karel Rosenkranz, je to problém pro zahraničí. „Cizinci se vás zeptají, co to vlastně je hadimrška. A to je nepřeložitelné. Byly problémy jim to vysvětlit,“ vzpomíná.

Než se na trhu objevila sedmapadesátka, pořizovali si auta jen ti nejbohatší lidé – průmyslníci, baroni a knížata. Až pak se automobily začaly rozšiřovat i mezi další lidi.

„U Tatry byl rozdíl například proti Fordu ten, že Tatra dělala mnoho karosérických verzí, zatímco Ford dělal jenom jeden typ. Byl například dvoumístný roadster, který měl vzadu ještě kufr, který sloužil zároveň jako třetí sedadlo – říkalo se mu swiegermuttersitz. Tam se vozila vzduchem chlazená tchýně. Myslím, že pro tchýni to bylo perfektní, protože ona pak nemohla mluvit. A to je to nejkrásnější, co může mladý pár potkat,“ směje se kurátor Radim Zátopek.

Více se o starých tatrovkách dovíte v magazínu Křížem krajem. Poslouchejte Český rozhlas Ostrava po deváté hodině, později sem přidáme zvukový záznam pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.