Kronikáři jsou odedávna strážci paměti obcí. Jak se píše historie v 21. století?
Reportáž z obce Slopná s Bohumilou Kozubíkovou o práci kronikářky
Člověk odjakživa zaznamenával důležité okamžiky svého bytí. Kronikářství se přeneslo i do současnosti.
Každé město a obec v Česku má svého kronikáře či kronikářku, kteří pro další generace sepisují dění ve své komunitě. Záznam historických událostí má jasně daná pravidla a kronikáři se musí řídit Zákonem o kronikách obcí.
Roční zápisy také nesmí postrádat základní informace, což jsou například investice a jejich výše, počet dětí ve školkách a školách, zájmová činnost, počasí, počet obyvatel, narození, úmrtí, svatby a mnohé další.
Kronikáři jsou srdcaři, pro které je tato činnost posláním. Jednou z nich je i Bohumila Kozubíková ze Slopného na Luhačovicku, která píše obecní kroniku už od roku 2001.
Musí mít kronikář obce úhledný rukopis nebo se už zápisy pořizují digitálně? A jak se museli kronikáři popasovat se zákonem o ochraně osobních údajů? I to se dozvíte z reportáže redaktorky Silvie Pospíšilové od kronikářky obce Slopné Bohumily Kozubíkové.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
-
Kam na výlet -
Na pohovce Jožky Kubáníka -
Záhady Zlínského kraje -
Rodáci známí neznámí
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
