Na Šibeničním vrchu poblíž Vizovic bylo skutečně popraviště, na oběšence bylo vidět z města i zámku

16. listopad 2022

Když se řekne Šibeniční vrch, většinou si představíme ponuré místo. Nad Vizovicemi je ale takový vrch lákavým turistickým cílem s krásným panoramatickým výhledem na město.

Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.

Z Vizovic se po žluté turistické značce dostanete na vyhlídkové místo s názvem Šibeniční vrch. Redaktorka Petra Kopásková a odborník na turistický ruch Zdeněk Urbanovský si sem přizvali na pomoc Viléma Kolaříka z vizovického zámku, aby jim pomohl rozkrýt historii tohoto místa.

Ten v reportáži uvádí nejen fakta, ale přidává i pověst o ženichovi, který z legrace pozval oběšence na svou svatbu, a oni poté skutečně přišli.

Co se týká historických záznamů, Vilém Kolařík uvádí, že Vizovice měly hrdelní právo už od 13. století, kdy ještě nebyly městem. Popravovalo se tu až do roku 1730. Takzvané černé knihy se ale nezachovaly, takže je z této doby jen velmi málo informací.

A proč se šibenice stavěly většinou na kopci? Konkrétně u Šibeničního vrchu bylo z tohoto místa krásně vidět na zámek a vesnici a naopak. To bylo záměrně. Tehdejší hrdelní právo mimo jiné počítalo s tím, že oběšenci budou fungovat jako odstrašující příklady a povedou k tomu, že se obyvatelstvo bude chovat mravně.

Byla práce kata dobře placená? A kdo koupil pozemek Šibeničního vrchu, když ho místní hrabě prodával?

Tyto a další podrobnosti z historie Šibeničního vrchu nad Vizovicemi nabízí v reportáži ze seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje redaktorka Petra Kopásková s odborníkem na turistický ruch Zdeňkem Urbanovským a Vilémem Kolaříkem.

autoři: Petra Kopásková , Zdeněk Urbanovský , Růžena Vorlová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.