Nejstarší česky psanou královskou listinou je smlouva, kterou roku 1394 podepsal Václav IV. v Písku
Počátky královského hradu v Písku spadají do první poloviny 13. století. Mezi rezidencemi českých králů měl ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.
Kolemjdoucím tuto dávnou minulost připomíná ojedinělá pamětní deska, kterou lze spatřit z promenády mezi hradem a řekou Otavou pod okny Rytířského sálu, nejreprezentativnější části hradu.
Na omítanou hradbu s cimbuřím nad menší ze země vystupující skalku byla vsazena v roce 2013, kdy si Písek připomínal 770 let od první písemné zmínky. Mramorová deska nese souběžný text v latině a v češtině a připomíná pobyty hned pěti českých králů v hradních komnatách. Byli to Václav I. a Přemysl Otakar II. z rodu Přemyslovců, kteří hrad založili, a Lucemburkové Jan, Karel IV. a Václav IV.
Posledně jmenovaný uzavřel v Písku 25. srpna 1394 smlouvu o řešení sporu s moravským markrabětem. Úmluva je nejstarší česky psanou královskou listinou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice
Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu.
-
Zrušení roboty připomíná památník u Vrcovic na Písecku. Postavili ho na louce, ale dnes už je v lese
Zrušení poddanství a roboty v roce 1848 znamenalo definitivní zánik středověkého feudálního systému. Rozsáhlé správní reformy se dotkly také samosprávy jednotlivých vesnic.
-
Karel IV., otec vlasti. Jako první použil lichotivé označení učenec z jihu Čech, a to na pohřbu
Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.