Podle průzkumu hrozí teroristický útok až od čtvrtiny navrátilců ze syrského konfliktu
Islámský stát představuje hrozbu pro celý svět, shodují se politici z celého světa. Pro Evropu je ještě nebezpečnější, protože více než čtyři tisíce z téměř 21 tisíc zahraničních bojovníků pochází právě z našeho kontinentu. Asi třetina z nich se navíc už vrátila zpátky. I to zaznělo na přednášce ředitele Mezinárodního centra pro studium radikalismu.
Výzkum motivace mladých evropských muslimů se opírá o dlouhodobé sledování asi sedmi stovek profilů na sociálních sítích Twitter, Facebook, Instagram a dalších po dobu více než dvou let.
Jak říká Peter Neumann, ředitel Mezinárodního centra pro studium radikalismu, jeho pracovníci názory zjistili z tisíců až desetitisíců vyjádření, fotek a videí, které tito lidí sdíleli se svými kamarády a také z 50 až 100 diskusí a dvou pracovních cest do syrsko-tureckého pohraničí, kde se s evropskými bojovníky Islámského státu setkávali.
Motivace zahraničních džihádistů se liší v různých skupinách i v čase. Výrazným faktorem je touha po dobrodružství. Silnou roli hraje i náboženské cítění, i když ne tak, jak by mnozí očekávali.
Hlavně v prvních letech to byla určitá sounáležitost, dalo by se říci bratrství se syrskými sunnitskými muslimy, kterým podle určité spiklenecké teorie hrozilo vyvraždění režimem syrského prezidenta Bašára Asada.
Loňského léta, kdy takzvaný Islámský stát vyhlásil chalífát, se k náboženskému zaujetí přidal pocit, že se podílejí na něčem historickém, že budují něco, o čem se bude mluvit i za tisíc let.
Evropští muslimové většinou neumí arabsky, proto není praktické je posílat do bojových operací, při kterých je komunikace naprosto zásadní.
Podle Petera Neumanna plní proto spíš propagační úkoly jako posílání videí, fotek a podobně, kterými přitahují další bojovníky.
A pak jsou často u těch nejbrutálnějších útoků, které pak ve světě vyvolávají zděšení. To dělají mimo jiné proto, že bojovníci z arabských zemí tyto úkoly často plnit nechtějí, protože tvrdí, že to není v souladu s islámem, jaký znají od svých rodičů.
Většina se vrací znechucená
Velké riziko hrozí po návratu těchto bojovníků do Evropy. Vědci rozhodně nedoporučují plošné zatýkání všech navrátilců. Většina z nich se podle vědců totiž vrací znechucená, se ztracenými iluzemi a právě oni by podle Petera Neumanna mohli pomoci s deradikalizací evropských muslimů.
Na druhé straně existuje i hrozba teroristických útoků - a to asi od jedné desetiny až jedné čtvrtiny navrátilců.
Zatčení těch ostatních spolu s největšími radikály by podle centra pro studium radikalismu riziko jen zvýšilo. Doporučuje se naopak prevence, tedy zabavování pasů těm, kteří odjezd do Sýrie zvažují.
Odjezd na Blízký východ nezvažují zradikalizovaní muslimové podle výzkumu na základě ideologického nebo náboženského přesvědčení, ale osobní známosti. Často chtějí podpořit kamaráda, který už bojuje.
V Británii tak je odchod do Sýrie záležitostí několika ohniskových komunit. Většina norských džihádistů dokonce bydlí v jediné ulici.
