Pověst z Krupky: Když máte tajemství, nechoďte do hospody
Především cín, měď, místy stříbro se těžilo kdysi v okolí Krupky. Kdo měl štěstí a objevil rudnou žílu, bohatl. Ostatní zůstávali chudí a dřeli se.
To platilo také o jednom horníkovi právě z Krupky. Ve skálách kolem kopal a hledal rudy. A stále nic. Jen samý kámen.
Jednoho dne, kdy to, co našel, by mu nestačilo ani na chleba, usedl na kámen a začal plakat: Má takový život vůbec smysl? Vtom se vedle něj objevil malý mužíček, permoníček.
„Ne, ne, takhle žít skutečně nemůžeš. A mě už nebaví dívat se na tebe, jak se lopotíš a trápíš. Pojď, něco ti ukážu,“ řekl a zavedl muže do jedné staré, opuštěné štoly.
„Tady můžeš kopat. Ale pokud něco najdeš, polovina bude má. A nesmíš nikomu toto místo prozradit,“ dodal.
Muž slíbil, že bude mlčet. Ostatně proč ne, neměl co ztratit. Mužíček zmizel a on opatrně kopl do skály. Něco se zatřpytilo… Rudná žíla…
Horník chodil denně na tajné místo a odnášel si cennou rudu. I když se dělil s permoníkem, bohatl. A jak už to bývá, kdo bohatne, budí závist. Jeho sousedé začali dumat, co je to za kouzla, že kdysi chudák má najednou nový dům a nejen to. A rozhodli se, že z něj nějak musí tajemství dostat a na bohatství se také přiživit.
Jenže jak na to? Počkali si, až se bude jednou opět vracet ze skal a zatáhli ho do krčmy. Že prý je určitě unavený a potřebuje něco na posilněnou. Hostili ho, nalévali mu pivo a sem tak nějakou kořaličku, až už muž nevěděl, kde mu hlava stojí, nohy se pletly a jazyk také. A to byla právě ta chvíle, kdy se neudržel a prozradil své tajemství.
Když se ale druhý den vydal do tajné štoly, našel ji zasypanou. Sousedé, kteří ho potajmu sledovali, si pak mysleli, že je tahal za nos. A ještě po něm chtěli zaplatit včerejší útratu v krčmě.
Musel znovu do skal a bez úspěchu kopat skálu. Postupně se rozplynulo i jeho bohatství a muži zůstalo jen hořké poučení, že tajemství musí zůstat za každou cenu tajemstvím.
A skřítek? Jistě, že ho horník mnohokrát volal. Ale už se nikdy neukázal. Nikomu.
Související
-
Pověst další z Ústecka: Trpaslíci měli v Ústí nad Labem podzemní městečko
Kdo se podívá na Marianskou skálu v Ústí nad Labem, toho ani nepřekvapí, že tam kdysi měli žít trpaslíci. Když lidé ještě neuměli dobývat drahokamy, oni už byli mistři.
-
Pověst z Budyně: Možná právě vám zašeptá Kvasnička, kde je zlato
Na vodním hradě v Budyni nad Ohří má být dodnes ukryto zlato. Kde? To prý ví ani ne metrový Kvasnička z pískovce. A podle pověsti může jednou někomu tajemství prozradit.
-
Pověst z Litoměřicka: Jak to bylo s Daliborem
Věž Daliborku na konci Zlaté uličky na Pražském hradě viděl nebo o ní alespoň někdy slyšel v Čechách snad každý. Jméno má podle příběhu, který se odehrál na severu Čech.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
