První nemocnice u nás. Zdraví musí být pro všechny!
Jedna z největších pražských nemocnic má v názvu ono klíčové slovo dodnes – Všeobecná. Na začátku roku 1791 otevřela jako první ústav svého druhu v Čechách své brány pro všechny pacienty bez rozdílu vyznání, národnosti a sociálního postavení. Předcházel tomu ale dlouhý vývoj. Ranhojiči, mastičkáři, lazebníci, kořenářky, porodní báby, ale i kati nebo kováři. Ti všichni poskytovali na počátku novověku různé lékařské služby. Měli jedno společné: nešlo o vystudované lékaře.
Dokud byla medicína v plenkách, nijak to nevadilo, ale když se v době osvícenství rychle prohlubovalo poznání o lidském těle a k tomu ještě raketovým tempem narůstal počet obyvatel, začal to být problém.
Síť nemocnic chtěl vybudovat Josef II.
Už za Marie Terezie vznikla nařízení, která se snažila vnést do fungování lidových ranhojičů jakýsi řád. Péči o zdraví obyvatel dále posunul její syn Josef II., který si vysnil, že po celé monarchii vybuduje sít státních a veřejně dostupných nemocnic.
První takové zařízení vzniklo samozřejmě ve Vídni, další přibyly v Brně a Olomouci a pak přišla na řadu Praha. Nemocnice sídlila na tehdejším Dobytčím trhu v budově původně určeném pro Ústav šlechtičen. Ten byl však už málo využívaný, a tak císař rozhodl, že se změní v nejlepší nemocnici široko daleko.
Nemocnice byla na svoji dobu supermoderní
Splnění svého snu se však nedožil. Od jeho příkazu uplynulo plných pět let, než nemocnice 2. ledna 1791 přivítala první pacienty. O velkolepou přestavbu se postaral architekt Franz Herget, jinak též majitel dodnes slavné Hergetovy cihelny na Malé Straně.
Nemocnice byla na svou dobu supermoderní. Měla 300 lůžek a operační sál, v areálu fungoval i blázinec. V dalších letech se areál rozšiřoval, dostal vodovod a plynové osvětlení. Na sklonku 19. století fungovalo v českých zemích už zhruba devadesát veřejných nemocnic, ale ta Všeobecná v Praze si mezi nimi nadále udržovala výsadní postavení, což vlastně platí dodnes.
Související
-
První pražská porodnice. Nabízela místo pro dvacet rodiček
První pražskou porodnici založila 22. listopadu 1762 císařovna Marie Terezie. Budova vyrostla v Soukenické ulici a první dítě se v ní narodilo roku 1766.
-
Václavské náměstí. První sjezdovka v Česku
Před 134 lety se Václavské náměstí proměnilo na pár minut ve sjezdovku. V noci z 5. na 6. ledna 1887 sjel z horní části až na Můstek Josef Rössler-Ořovský na lyžích.
-
První ohňostroj. Završil korunovaci obrazu Černá Madona od sv. Tomáše
Slavnostní procesí a opulentní ohňostroj nad Brnem. Tak vypadala v roce 1736 korunovace obrazu Černá Madona od sv. Tomáše. Ikonickému obrazu je přisuzována zázračná moc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
