Radomil Dojiva: Brnu chybí kompletní přehled literatury o něm
Brunensií, tedy děl věnovaných Brnu, vyšly tisíce a možná desetitisíce. Ale najít je na jednom místě je prakticky nemožné, říká jejich sběratel Radomil Dojiva. Je jedním z iniciátorů projektu, který by to mohl pomoci napravit.
Radomil Dojiva neváhá kvůli získání literatury o Brně zamířit ani do sběrných dvorů. „Zrovna nedávno jsem odtud přinesl knihu o Václavu Kaprálovi, hudebníkovi a otci Vítězslavy Kaprálové. Vyšla ve velice malém nákladu,“ říká muž, který stojí společně s Muzeem města Brna a Internetovou encyklopedií dějin Brna u vzniku myšlenky vytvořit ucelenou databázi takzvaných brunensií.
Autoři a vydavatelé neposílají knihovnám, muzeím a archivům
Čtěte také
Problém je v tom, že řada knih o Brně a lidech či věcech s ním spojených vyšla – ale jejich autoři či vydavatelé je nezaslali žádné instituci, která by ji uchovala pro budoucnost. Nesplnili povinnost poslat ji Moravské zemské knihovně, ale nedali vědět ani Knihovně Jiřího Mahena, Muzeu města Brna, Moravskému zemskému muzeu nebo Archivu města Brna.
„Když porovnáme brunensia ve sbírkách těchto institucí, najdeme mnoho rozdílů,“ potvrzuje i náměstek ředitele Muzea města Brna Petr Vachůt. Nyní by chtěli tyto fondy vzájemně porovnat. „To bude poměrně komplikovaná práce, ale není neuskutečnitelná,“ dodává.
Do sbírek patří i sborníky škol a díla vydaná spolky
Nejde přitom jen o knihy. Mezi brunensia patří i sborníky a další příležitostná díla, která vydaly například školy nebo spolky. „To vše může pomoci vytvořit přehled o dějinách Brna,“ připomíná Dojiva.
Na setkání spolu s muzejníky pozval i vydavatele nebo autory literatury o Brně. Výzvu ale směřuje i k těm, kdo mají v knihovnách taková díla a uvažují o jejich vyhození. „Stojí za to se obrátit třeba na muzeum,“ vybízí.
Má vůbec v době internetových databází smysl dokumentovat papírové knihy? A jak vypadá takové hledání ve sběrných dvorech nebo antikvariátech? Poslechněte si Radomila Dojivu jako hosta pořadu Den na Moravě.
Související
-
Historička Milena Flodrová: Z Brňáka se může stát Brňan, obráceně je to téměř vyloučené
Jak rozlišuje Milena Flodrová Brňany a Brňáky? Z Brňáka se může stát Brňan, obráceně je to téměř vyloučené. To je myšlenka, kterou se roky snaží uplatňovat.
-
Jeho fotky proslavily vilu Tugendhat. Vyšla kniha o fotografovi se špatnou pověstí Rudolfu Sandalovi
Poslechněte si příspěvek Olgy Jeřábkové, věnovaný knize Sandalo – vize modernosti a jejímu kontroverznímu hrdinovi.
-
Vyšla kniha o Brně v letech 1968 – 1969, poslechněte si rozhovor s autory
Brněnské nakladatelství Host vydalo knižního průvodce Brno okupované, jehož autory jsou historici Alexander Brummer a Michal Konečný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
