Romana Kubicová
Hledám zajímavá místa a lidi, se kterými natáčím. Věnuji se i dříve narozeným.
Co v rozhlase dělám:
Projíždím náš kraj křížem krážem, hledám zajímavá místa a lidi, natáčím s nimi. Věnuji se i těm dříve narozeným, což mě pokaždé dobije obrovskou dávkou energie, když vidím, jak lze vesele a aktivně strávit stáří. Mimo to také sleduji dění ve světě zvířat či v oblasti kultury. K tomu přidávám občasné cvičení, spotřební informace, zkrátka pořádný rozhlasový pel-mel redaktora publicistiky.
Jak jsem se k této práci dostala:
Může za to věštba za 2,60 Kč. Skutečně, na sklonku roku 2004 se ještě platilo haléři a já jsem tenkrát v peněžence víc neměla. Kdybych věděla, že dotyčná cikánka mi věští takovou krásnou práci, dala bych jí určitě více. Ale na konkurzu jsem se už musela snažit sama. Pak mi dali do ruky mikrofon a řekli: Běž a toč! Od té doby běhám a točím.
Co považuji za rozhlasová "nej" v mé práci a dosavadní kariéra:
Když jsem do rozhlasu nastoupila, překvapilo mě, jak málo se lidé poslouchají. A tak jsem se začala tomuto umění učit. Po těch letech snad můžu říct, že mi to už docela jde. Kromě poslouchání mě na této práci také baví pestrost. Nikdy nevíte, s kým se setkáte, kam pojedete, jak se vyvine váš pracovní den. A má dosavadní kariéra? Plná hledání sebe sama, místa, kde by mi bylo dobře a kde bych byla ku prospěchu. Jestli se mi to daří, to ať posoudí posluchači. Já za sebe mohu říci, že je mi tady fajn.
Co jsem ochotna na sebe prozradit:
Ne, Artur Kubica opravdu není můj manžel. Alespoň ne v tom reálném občanském životě. A protože právě on říká, že mám přiznávat všechny své muže, tak s láskou a hrdostí prohlašuji, že mým milovaným mužem je Jaroslav Pszczolka, jehož příjmením se rovněž pyšním a s nímž mám dvě krásné děti - Esterku a Petříka.
Telefon: 221 555 632
E-mail: romana.kubicova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Putování po beskydských chatách s Romanou Kubicovou
Je spousta krásných míst, která stojí za navštívení. Třeba Beskydy v okolí Jablunkova, kde Romana Kubicová začala pětidenní pouť po horských chatách v této části regionu.
-
O putování po beskydských chatách s Romanou Kubicovou
Loni jsem si vyzkoušela, jaké to je putovat příměstskou krajinou. Letos jsem si řekla, a proč se neprojít po Beskydech, prozradila na startu putování Romana Kubicová.
-
Efektivní využití energie z fotovoltaické elektrárny
Jak v letních dnech využít energie produkované fotovoltaickou elektrárnou na maximum? S Vítězslavem Grygarem se budeme bavit také o sdílení této energie.
-
V Budišově nad Budišovkou najdete muzeum, kde o břidlici zjistíte opravdu vše
Od střechy až po gramodesky. Zkrátka břidlice má spoustu možností využití. V Budišově nad Budišovkou najdete muzeum, kde na jednom místě zjistíte o břidlici opravdu vše.
-
V Horních Tošanovicích stojí malý venkovský zámek z první poloviny 19. století
Zámek v Horních Tošanovicích postavil rod Harasovských ve 30. letech 19. století. Je pečlivě udržovaný rodinou Romany Hegrové. Turisté se ovšem do něj nepodívají.
-
Dva poklady Uhlířského vrchu v Bruntále jsou poutní kostel a lom
Procházka na Uhlířský vrch je krásná už jen díky vzrostlé lipové aleji a dřevěné křížové cestě. Ovšem budete-li mít štěstí, můžete se podívat také dovnitř poutního kostela.
-
Pýchou zámku Raduň je zámecká oranžerie. Krásně zachovaná stavba je skvělou ukázkou dobové módy
Zámek Raduň v Moravskoslezském kraji vznikl ve druhé polovině 16. století přestavbou gotické tvrze. Tehdejší majitelé Tvorkovští z Kravař ji přeměnili na renesanční zámek.
-
Ve Stáji nad Kopytnou najdete nejen koně, ale i lamy. Stará se o ně Zuzana Gazdová
Obec Košařiska má bohatou tradici v chovu ovcí a koz. Ovšem dnes se zde prohání netradiční zvířata. Lamy. I ty jsou obyvateli Stáje nad Kopytnou.
-
Guntramovická Cesta česko-německého porozumění připomíná složité vztahy mezi národy
V Guntramovicích, části Budišova nad Budišovkou mají Cestu česko-německého porozumění. Originálně pojatý památník nabádá k toleranci mezi národy.
-
Svátek dřeva, tvrdé práce i umění. To je soutěž Slezský dřevorubec ve Vendryni
V neděli se silní chlapi sjedou do Vendryně, aby soutěžili v jednotlivých dřevorubeckých disciplínách. Soutěž ale má tradičně i část uměleckou na zámku v polském Děhylově.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »