Rytíř Josef Menčík. Šumavský Don Quijote, který se ve zbroji a s halapartnou postavil nacistickým tankům
Příběhy z kalendáře: Poslední rytíř v Čechách Josef Menčík
Rytířství je nesmrtelný fenomén. Historky o železných jezdcích, ochotných padnout za vlast, Krista a čest, oslovují divoké povahy i romantické duše. K takovým patřil Josef Menčík z Dobrše v Pošumaví. Narodil se 14. března 1870 do rodiny domkáře. Časem si koupil obydlí v místní tvrzi a tvářil se, jako by původní sídlo rodu Koců vlastnil celé. A jako správný patriot nesl pomyslnou korouhev dál. Oblékal rytířskou zbroj a koňmo obrážel okolí.
Po podpisu Mnichovské dohody na podzim roku 1938 marně vyhlížel Blanické rytíře. Když se nedočkal, oblékl rytířskou zbroj, sedl na koně a vyjel na Bučinu. Místo, kde po odstoupení Sudet nacistickému Německu vznikla nová demarkační čára.
Podle pověsti o posledním českém rytíři se s halapartnou postavil na stráž jako obránce vlasti. Ozbrojené jednotky wehrmachtu ho považovali za místního blázna a nechali ho být. Od té doby má Josef Menčík přezdívku šumavský Don Quijote. Důkaz o jeho hrdinském činu neexistuje, ale to tehdy nebylo důležité. Je známo, že příklady táhnou.
Související
-
Tajemství staré Šumavy: zaniklá obec Gsenget a Frischwinkel, odkud pocházel i Weberův Čarostřelec
Podívejte se s horským vůdcem a vypravěčem Vladimírem Frenzlem na místa, ukrytá v pořekadlech nebo pověstech.
-
I Šumava má svého Cimrmana. Příběhy slavných: Karel Klostermann
Napůl Čech a napůl Rakušan. Tramp. Ekologický aktivista a polyglot, který ovládal 10 jazyků a psal reklamní texty na pivní tácky... I Šumava má svého Cimrmana!
-
Emil rytíř Škoda. Koupil továrničku s třiatřiceti dělníky a vybudoval impérium
Emil Škoda, český podnikatel, strojní inženýr, vysokoškolský pedagog a politik. Muž, který vybudoval mamutí podnik s více než čtyřmi tisíci zaměstnanci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
