Skáčou klíšťata na lidi ze stromů? Rozšířený mýtus, hostitele hledají u země, reaguje parazitolog

4. duben 2024

Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoumá nemoci přenášené klíšťaty a komáry. Aby pochopil zákonitosti přenosu, musí toho hodně vědět jak o životě bakterií a virů, tak cizopasníků. A jedná-li se o přenos na člověka, potřebuje znát i jeho zvyklosti a vycházkové trasy. Proto se teď s kolegy zapojil do monitoringu klíšťat v krajském městě.

S klíšťaty se pojí různé vžité představy. Zakládají se ale na pravdě? Parazitolog Václav Hönig ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice komentoval některé pravdy a mýty o klíšťatech.

Je pravda, že klíšťata skáčou na lidi ze stromů?
„Ne, to je jeden z rozšířených mýtů. A doufám, že i mýtů postupně vymírajících. Klíšťata typicky hledají svého hostitele přibližně do půl metru od země. Mimo jiné by to byla poměrně riziková strategie, kdyby se klíšťata snažila trefit srnku v běhu.“

Nicméně, občas na nás v lese skočí klíště zaječí. Je to vůbec klíště?
„Zřejmě se jedná o kloše. Kloš je zvíře klíštěti nepříbuzné, jde o druh hmyzu. Má křídla, takže opravdu přiletí. Za hlavní hostitele považuje větší kopytníky jako jeleny, srnce, daňky a podobně, ale občas, spíš omylem, přistane i na člověku. Podobně jako klíště, i kloš se přisává, ale u člověka zřídka. Každopádně lidé na kloší kousnutí mívají často alergickou reakci.“

Je pravda, že klíště psí na člověka nejde? Můžeme chytit stejné klíště, jaké se přisaje do kožichu psa?
„Zčásti. Klíšťata, se kterými se člověk nejčastěji setkává, jsou takzvané exofilní druhy. Jejich životní strategie je taková, že v době, kdy hledají hostitele, vylezou na konce trav nebo větviček nízkých keříků a čekají, kdo půjde kolem. V momentě, kdy hostitel klíště v zásadě sám sebere, respektive nabere do své srsti, se klíště přisaje. Typicky jde o klíště obecné, a to si odnášíme z přírody zpravidla sami.
Druhým případem jsou klíšťata měkká, která volí jinou životní strategii, a to, že jsou velmi úzce spjatá se svým hostitelem. A pokud ho opustí, tak v jeho hnízdě nebo noře. Proto se s nimi člověk prakticky nepotkává. Výjimkou může být právě případ, kdy náš pes prohrabává například noru nějakého hlodavce.“

Existují skutečně lidé, kteří klíšťatům a komárům víc chutnají, víc voní? A lidé, kteří mohou směle říct: Na mě komáři a klíšťata nejdou?
„Určitě je tam velká individuální variabilita. Nicméně, i když je to zajímavé téma z mnoha pohledů, doposud nejsou známé zásadní faktory toho, proč někteří lidé trpí na komáry nebo klíšťata a jiní nikoli.“

A jak klíště vůbec žije, jak vypadá jeho životní cyklus, kolik má jedna samička mláďat a na jaký mok chodí sameček? Celý rozhovor s parazitologem Václavem Hönigem si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.