Sloní muž Joseph Merrick. Byl vystavován v panoptiku, vlastní hlava mu zlomila vaz

11. duben 2024

„Napůl člověk a napůl slon!“ stálo na plakátech, které upozorňovaly na raritu kočovného panoptika, které předvádělo „Sloního muže“. Jeho pravé jméno bylo Joseph Merrick. Zemřel 11. dubna 1890. Merrick měl těžce zdeformované tělo, zvětšené rty, přední zuby mu rostly dopředu, místo dolů, pravou paži měl enormně zbytnělou, stejně tak měl znetvořené nohy, na některých místech těla zlustělou kůži, která na něm visela a na čele měl obrovskou vypouklinu.

Příčina Merrickova znetvoření není dodnes známa. Odborníci měli za to, že trpěl genetickým onemocněním zvaným neurofibromatóza kombinovaným s Protéovým syndromem, který způsobuje nekontrolovatelný růst tkání, ale to se nepodařilo prokázat.

Byl o něm natočen film Sloní muž

Osud Josepha Merricka, který se dožil pouhých 27 let (jeho těžká hlava mu zlomila vaz), posloužil jako námět řady knih a dramatických ztvárnění. Patří mezi ně i celovečerní film Sloní muž režiséra Davida Lynche, který měl premiéru v roce 1980.

Pokud se chcete dozvědět více o Merrickově neradostném dospívání, o tom, jak to měl se ženami a o splněných snech, z nichž jeden se mu nakonec stal osudným, pusťte si Příběhy z kalendáře.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Filip Lukeš

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Deformace nohou

Host: MUDr. Marie Součková, prezidentka České podiatrické společnostiHost: MUDr. Marie Součková, prezidentka České podiatrické společnosti. Moderuje Patricie Strouhalová.

Přehrát
Arthur C. Clarke. Spisovatel, který viděl dál než vědci

Arthur Clarke v roce 1945, o 12 let dřív, než člověk vypustil do vesmíru první satelit, navrhl geostacionární spojovací družici. Je však známý jako legenda science fiction.

Přehrát
Wilhelm Conrad Röntgen. Muž, který objevil paprsky X

Když oznámil Wilhelm Conrad Röntgen svůj objev paprsků X, nikdo nemohl tušit, jaký význam to bude mít – pro moderní fyziku, medicínu, biologii, chemii i průmysl.

Přehrát